Ignorovat můžeme nebo musíme něco, co je v naší blízkosti proti naší vůli. Třeba televize, kterou chce v ložnici partner, ale vy ne.

Už hodně let chodím po tomto světě a už je to hodně nocí, ve kterých trpím nespavostí. Logicky vzato, z tohoto důvodu bych měl být příznivcem televize v ložnici. Ovšem já nejsem!

Televizi do ložnice jsem pořídil na přání manželky. Považuje, na rozdíl ode mne, sledování televizních pořadů vleže na lůžku za úžasný relax. Zdůvodńuje to tím, že si v ložnici může pohodlně natáhnout nohy. V obýváku snad nemůže?

Mé ženě budiž ke cti, že televizi vypíná úderem jedenadvacáté hodiny, kdy se chystám ulehnout ke spánku. No, ke spánku - spíše se uchyluju k přemýšlení, zda si mám spolknout vitamín B, sníst banán, vypít sklenici mléka, či si nalít panáka, případně vše dohromady.

Televizi v ložnici ignoruju, neboť dobře vím, že ani televizní seriály ani politické střípky by mi pokojný spánek nepřinesly.

Mirek

Čtěte také:

Napište nám!

Takže: Patří podle vás televize do ložnice? Bojíte se elektromagnetického smogu, nebo je to jen další ze série nepodložených městských báchorek? A i kdyby byla, nevadí vám, když partner/ka dává přednost obrazovce před vámi? Už jste někdy měli chuť tu ďáblovu bednu prostě násilím vypnout, aby se vám protějšek konečně věnoval? Nebo jsou podle vás přístroje jako televize, video a hifi věž naopak skvělými doplňky ložnic, které inspirují a baví zároveň? Napište nám! Příběhy o délce maximálně 10 vět posílejte na adresu redakce@zena.cz, do předmětu uveďte heslo “Televize“.

Příspěvky můžete posílat do 24. 11. Nejzajímavější z nich uveřejníme a odměníme krásnou cenou knihou Sny žen a touhy mužů a společenskou hru Kvarteto! Chcete-li soutěžit, nezapomeňte připojit své jméno, adresu a telefonní číslo. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky redigovat.