Jistěže jsme vděční za své rodiče, jsou oporou a máme se ke komu utéci. Někdy se ale může něco pokazit z čistého nebe a stanou se z nás cizinci či dokonce nepřátelé.

Zdeněk:

Bydleli jsme po svatbě s manželčinými rodiči v rodinném domku. Dva byty - to přece musí klapat. Taky jsme si říkali, že jednou zestárnou a budou potřebovat naši pomoc. Byli super, všichni nám záviděli. 12 roků jsme žili jako v ráji, potom přišel zkrat ze strany tchýně, nadávky, osočování, navádění syna proti nám.

Nakonec se dům za velmi vyhrocených vztahů (odpojení od elektřiny v celém domě, tedy i tchánů!) prodal. Štěstí, že manželka vlastnila půlku, jinak jsme odešli s "holým zadkem". Manželku vydědili, nazvali zlodějkou a nikdy jsme se již nestýkali. Tchýně umřela, tchán žije dnes s jinou paní a manželka se s tím nesmířila do dnešního dne (je to již 14let). Jo, a to podotýkám, že byla jedináček...

Alena:

Zhruba před 3 lety jsem byla nadšená, že se konečně stěhuju od rodičů a budu bydlet s přítelem. Letos v lednu jsme se ale po delších neshodách rozešli a já jsem vděčná za to, že mám úžasné rodiče, kteří mi pomůžou a ke kterým se mohu vrátit. Nevím, co bych si bez jejich pomoci počala. S rodiči to není vždy jednoduché, ale jak se říká - díky bohu, že je mám.

Čtěte také:

Napište nám!

Také bydlíte s rodiči v jednom domě či dokonce ve společném bytě? Jaké máte zkušenosti? Je to prostě pohoda, protože pomoc, zásoby a hlídání jsou vždy ochotně po ruce? Nebo trpíte a skřípete zuby, cítíte se být pod neustálým dohledem a pojem soukromí z vašeho života vymizel? Neváhejte a podělte se o své názory! Své příběhy o délce maximálně 10 vět posílejte na adresu redakce@zena.cz, do předmětu uveďte heslo “Bydlení s rodiči“.

Příspěvky můžete posílat do úterý 16. března. Nejzajímavější z nich uveřejníme a 3 navíc odměníme krásnou cenou - mycím gelem s minerály Ryor z řady Intensive care! Chcete-li soutěžit, nezapomeňte připojit své jméno, adresu a telefonní číslo. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky redigovat.