Dřevostavby asi ještě před lety mnozí spojovali pouze s chatami, chalupami či sruby. Ovšem domy z tohoto přírodního materiálu mají oproti těm „klasickým“ zděným spoustu výhod.

Dřevostavby stále provází mnoho mýtů. Patří mezi ně strach z požáru, dřevokazných škůdců, hub, plísní a hniloby. Ovšem jakékoli obavy jsou zbytečné. Naopak ti, co v nich bydlí, mohou vyjmenovávat výhody - rychlá a jednoduchá výstavba, volba ekologického materiálu, nízké náklady na provoz, především na vytápění, ale i dlouhá životnost. Přitom cena mezi zděným a dřevěným domem není rozdílná. Ty nejlevnějších a nejmenších začínají zhruba na dvou milionech. Vyšplhat se ovšem mohou i na pětinásobnou částku.

Zajímají vás dřevostavby? Ptejte se online!

Je libo sendvič?

Je chybou si pod označením dřevostavba představovat roubenku, kdy se dům skládá z jednotlivých trámů, které zůstaly viditelné. Ten proces, při kterém je ve velkém množství zastoupena lidské práce, vyjde draho a také zde stoupá riziko, že se člověk dopustí chyby a to se projeví na kvalitě bydlení.

Čtěte také:

Sendvič, co není k jídlu

Na návštěvě v pasivním domě v Rychnově

Pasivní dům: proč ho stavět?

Mnohem více se proto stavějí dřevodomky z prefabrikovaných dílů. Různé firmy nabízejí různě předpřipravené díly - zatímco někdo dodává jen panely, jiná společnost vám přiveze na parcelu celé obvodové stěny. I když se jejich složení může lišit, princip zůstává podobný: základem jsou dvě dřevěné desky, mezi nimiž je izolační materiál. Tloušťka panelů bývá různá, záleží na majiteli a jeho požadavcích na izolační vlastnosti. „Často se používá jako izolace syntetický polystyren, který tvoří významnou součást sendviče. Ale například v našem případě byl nahrazen deskami z dřevěných vláken. Tyto stěny jsou pod velkým lakem lisovány za tepla, takže se dřevěná vlákna slepí díky vlastním přírodním pryskyřicím a není tak potřeba použití dodatečných syntetických tmelů,“ popisuje systém Roman Blažek ze společnosti BB Gruppe.

Pár dnů stačí

Hrubá stavba dřevodomu vznikne během několika dnů, a to bez ohledu na roční období. Jednotlivé díly se zpravidla sbíjejí. Mokrý proces je zcela vyloučen. Proto už neplatí doporučení, že dům musí před nastěhováním určitou dobu zrát a vysychat.
V interiéru se stěna zakrývá sádrokartonovými nebo sádrovláknitými deskami, které je možné upravovat obvyklým způsobem - tedy malovat, tapetovat i obkládat. Zvenku se stěna ještě obloží další vrstvou izolace. Zmírní se tak nejen riziko vzniku tepelných mostů, ale navíc se zvýší izolační funkce stěny. Některé firmy přidávají například fólii proti větru. Zvenku je možné dům opět obložit dřevem. Kdo si chce ušetřit starosti s jeho natíráním, může zvolit klasickou omítkou. I když taková stavba ztrácí kouzlo dřevodomku a na pohled vypadá stejně jako zděná.

Šetří energii

Další výhodou dřevostaveb je jejich nízká energetická náročnost. Prakticky všechny lze zařadit od kategorie nízkoenergetických domů. Neznamená to však, že každý dřevěný dům lze označit za úsporný. Výhodných parametrů se dosahuje správně navrženou konstrukcí, vrstvou izolace, okny a podobně. Při stavbě dřevodomů jsou však tyto úpravy mnohem jednodušší než u klasických zděných. Většina majitelů dřevěných staveb si proto nechává navrhnout právě nízkoenergetické a energeticky pasivní domy.