Zahrady na střeše nejsou žádnou novinkou, naopak. V zemích Orientu byly pro estetické vlastnosti oblíbené a využívané již v 6. století př. n. l. Dnes se s nimi setkáváme poměrně často - hlavně u nově stavěných rezidenčních domů, kancelářských a polyfunkčních objektů.

Optimální je plánovat zelenou střechu při stavbě domu, protože zatížení střešní plochy zeminou a výsadbou představuje zatížení několika set kilogramů na metr čtvereční. Pokud se rozhodujeme ozelenit střechu stávajícího domu, je nutné dbát na vyjádření statika. Ten stavbu posoudí a sdělí vám, jaké zatížení části nosné konstrukce unesou.

Estetické a tepelně izolační vlastnosti

Zelené střechy patří k moderním formám bydlení a to zejména ve větších městech. Nabízejí možnosti rozšíření obytných prostor o krásná místa pro odpočinek a stávají se součástí moderního městského způsobu bydlení.

Zatímco na Východě a v jižních evropských zemích patří spíše k okrasným prvkům, v severní Evropě se osvědčily jejich tepelně izolační schopnosti. Dají se tedy zelené střechy použít i na staré zástavbě?

„Určitě - střešní zahrada umožňuje efektivně využít prostor střechy a současně dům zateplit, a to nanejvýš estetickým způsobem. Zeleň zlepšuje mikroklima celé budovy, důsledkem je například zvýšení vlhkosti, a tedy lépe dýchatelný vzduch,“ říká zahradní architekt Martin Adamíra ze společnosti Zahrada Praha.

„Střešní zahrady dělíme na dva typy - extenzivní a intenzivní. První typ není určen k aktivnímu užívání (k chození po zahradě a např. odpočinku v ní), takové zahrady jsou „na ozdobu“. Na druhou stranu je možné je umístit i na střechu se sklonem kolem 30 stupňů. Intenzivní střešní zahrady jsou naopak pochozí, s minimálním spádem. Využívají se obdobně jako terasy.

Fakta pro rozhodování:

• extenzivní střešní zahrada - únosnost střešní konstrukce se pohybuje v rozmezí 100 - 300 kg/m2
• intenzivní střešní zahrada - pochozí, která plní funkci klasické zahrady, včetně užití keřů, stromů a zahradního nábytku, pergoly apod. - únosnost vyšší než 300 kg/m2
• u obou typů zahrad je nutné zabránit prorůstání kořenů rostlin a zamezit možnému vnikání vody do střešní konstrukce

Vhodné rostliny

Extenzivní střešní zahrada Osazená například nenáročnými sukulenty nebo travami nevyžaduje takřka žádnou údržbu, výška vrstvy substrátu se pohybuje v rozmezí 6-18cm. Hodí se sem rozchodník, vřes, zakrslý jalovce a trvalky - zvonek, hvozdík, nebo i mateřídouška.

Intenzivní střešní zahrada Je plnohodnotnou zahradou včetně možnosti výsadby stromů a keřů. Tím je náročnější na požadované zatížení střešní konstrukce a následnou péči včetně dostatečné závlahy. Výška substrátu se pohybuje kolem 30 cm.

„Logicky je nutné volit druhy rostlin, které snesou přímé a celodenní ozáření sluncem,“ vysvětluje Martin Adamíra. Na intenzivních zahradách se uplatní trvalky, skalničky, trávy, popínavé rostliny na konstrukcích, keře a dokonce i stromy.

Rostliny (např. levandule, mateřídoušku, kosmatce, vlnatce nebo třeba okrasné česneky) lze kombinovat s dlažbou, oblázkovým nebo dřevěným zásypem, použít lze jak rostliny zasazené přímo do substrátu, tak i osázené nádoby. „U architektonicky náročnějších střešních zahrad je nutné počítat s instalací závlahového systému,“ říká Martin Adamíra. Atmosféru zahrady podstatně ovlivňuje také osvětlení, se kterým šikovný architekt dokáže mezi zelení vytvořit pravé divy.

Co nás čeká

Záleží na tom, kde zahradu budujeme, ale vždy je nutné dokonale vyřešit izolaci spodní vrstvy ** zahrady od střechy a **zajistit odvod přebytečné vody do dešťových svodů.

Následně připravíme dobrý podklad - na podlahu střechy umístíme geotextilii, abychom měli jistotu, že se o případný hrubý povrch neprotrhne izolační folie, kterou na ni položíme. Ta chrání prostory pod střechou od prosakování vody. Další vrstvou je nopovaná folie - musí být perforovaná - do jejích mističek nasypeme substrát nebo keramzit. Ten má velmi malou hmotnost, proto střechu příliš nezatíží. Do nich pak vysadíme rostliny a zalijeme je.

Do intenzivní zahrady se vyplatí umístit přívod vody opatřený kohoutkem, k němuž podle potřeby připojíme hadici.

Zdroj:
www.zahrada praha.cz; www.zahradnictvitomsovi.cz; www.marigreen.cz