Románský sloh - Bazilika sv. Jiří
Nejstarší stavební památky pocházejí z doby po zániku Velkmoravské říše a všeobecně je nazýváme románské. K hlavním stavbám baziliky a rotundy. Stavby v románského slohu poznáte podle půloblouku, který je hlavním znakem. Najdete ho třeba ve tvaru románských oken, v základu staveb. Hlavním prvkem vnitřního členění jsou sloupy a pilíře. Typická pro tento styl je i valená, obloukovitá klenba. Hlavním stavebním materiálem této doby byl kámen, převážně opuka.
K románským stavbám patří například bazilika sv. Jiří na Pražském hradě.
foto: Profimedia.cz

Rotunda sv. Martina
Například v Praze se dochovaly ještě tři rotundy: nejstarší je rotunda sv. Martina. Tu dal na Vyšehradě vystavět kníže Vratislav II. okolo roku 1100...
foto: praguecityline.cz

Rotunda sv. Longina
... druhou stavbou je rotunda sv. Longina, která se nachází na Novém Městě, Na Rybníčku. Třetí, kapli sv. Kříže, najdete na Starém Městě v Praze.
foto: praguecityline.cz

Gotika - interiér Chrám sv. Víta
Sloh se zrodil ve Francii někdy okolo poloviny 12. století.
Jak poznáte gotické stavby? Charakteristickým znakem staveb je lomený oblouk. V architektuře je na vrcholu katedrála. Tíha klenby spočívá na pilířích a nesou ji lehká kamenná žebra, která se o o pilíře opírají.
Hlavní hmotu stavby nesou pilíře, proto je ve stavbách velké množství oken, vyplněných obrazy z barevných sklíček v olověných rámech. Gotická katedrála míří všemi liniemi vzhůru, poutá myšlenky člověka k Bohu.
U nás začíná raná gotika za Václava I., vrcholná gotika zasahuje přibližně do celého období panování Lucemburků a pozdní gotika po období vlágy Jiříka z Poděbrad.
Ke gotickým stavbám patří například Chrám sv. Víta, Prašná brána, Karlův most...
foto: Profimedia.cz

Chrám sv. Barbory - pozdní gotika
Svatobarborský chrám je považován za nejoriginálnější pozdně gotický chrám katedrálního typu v Evropě.
Tedy s věncem kaplí kolem hlavního oltáře. Stavba se stala výrazem někdejšího bohatství a moci města.
Chrám byl založen kolem roku 1388 na náklad patricijských kutnohorských rodů.
foto: Profimedia.cz

Renesance - Schwarzenberský palác
Architektura vychází z antického stavitelství. Hlavními znaky jsou řecká sloupořadí, opět přichází ke slovu kupole a valená klenba, nebo nosná zeď.
Vodorovné a svislé linie jsou v rovnováze. Renesanční domy mají nové fasády, zdobené geometrickým nebo figurálním sgrafitem, okny, římsami a portály. Novým řešením jsou arkádová nádvoří.
V Praze k nejvýznamnějším renesančním památkách náleží například Královský letohrádek na Pražském hradě, Dům Granovských v Ungeltu nebo Schwarzenberský (původně Lobkovický) palác na Hradčanském náměstí.
foto: Profimedia.cz

Letohrádek královny Anny
Letohrádek královny Anny (nazývaný též Belvedér, či Královský letohrádek) je renesanční stavba na Pražském hradě v Královské zahradě.
V letech 1538-1565 jej dal vystavět Ferdinand I. pro svou manželku Annu Jagellonskou.
foto: Profimedia.cz

Baroko - zámek Trója
Barokní architektura vychází ze základních rysů renesance. Je ovšem bohatší v tvarech, preferuje také dražší materiály a využívá k výzdobě hojně sochařské a malířské výzdoby.
U nás patří baroko ke slohům, které se nejvýraznějí prosadily v Praze. V celém světě je znám výraz ,,pražské baroko".
Známý je například zámek Trója nebo Chrám sv. Mikuláše.
foto: Profimedia.cz

Kostel sv. Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše se nachází v Praze na Staroměstském náměstí.
Byl postaven v barokním slohu v letech 1732-1737 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
foto: Profimedia.cz

Rokoko
Rokoko navazuje na baroko. Pro tento sloh je příznačná přehnaná zdobnost a hravost a to i v architektuře. V hlavním městě se rokokový sloh příliš neujal.
Ale po Čechách pár skvostů najdeme. Například rokokový zámek Dobříš s výraznou fasádou a nádhernou zahradou. Pochází z let 1745-1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mansfeld. Jeho dcera Marie Isabella byla provdána za Frant. Gundakara Colloreda. Tímto vznikl šlechtický rod Colloredo-Mannsfeld, který zde pobýval do 2 sv. války...
foto: Profimedia.cz

Zámecká zahrada
... V roce 1942 byl zámek vyvlastněn nacisty a v roce 1945 připadl státu a byl užíván téměř 50 let jako Domov spisovatelů. V roce 1998 je navrácen spolu s francouzským a anglickým parkem do soukromého vlastnictví. Současným majitelem je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld.
foto: Profimedia.cz

Klasicismus
Klasicismus je sloh, který vznikl na francouzském královském dvoře za vlády Ludvíka XIV a uplatňoval od 17. až do počátku 19. století. Inspiroval se v umění starého Řecka a Říma. Název vznikl z latinského slova classicus, vzorný.
Má pevnou soustavu pravidel a vzorů. Krásu objevuje v pravdě a v přírodě. Ve svém vztahu k antice navazuje na renesanci.
K pražským památkám patří například letohrádek Kinských v Petřínských sadech nebo Masarykovo nádraží.
Letohrádek Kinských nově též Musaion je bohatě výtvarně zdobená klasicistní vila z 19.století stojící v Kinského zahradě na Smíchově, zbudovaná podle projektu vídeňského architekta Jindřicha Kocha. Dnes se v budově nacházejí národopisné sbírky Národního muzea.
foto: Profimedia.cz

Stavovské divadlo
Další přímo čítankovou ukázkou tohoto slohu je Stavovské divadlo. Budovu dal postavit jako scénu pro veřejnost osvícený vlastenec hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Plány divadla nakreslil hrabě Künigel a stavbu provedl dvorní stavitel Antonín Haffenecker. Stavba trvala dva roky, klasicistní budovu otevřela 21. dubna roku 1783 Lessingova tragédie Emilia Galotti. Divadlo tehdy pojalo jeden tisíc návštěvníků. Časem byla kapacita pro větší pohodlí diváků snížena na dnešních 659 míst.
foto: Profimedia.cz

Empír
V 19. století přechází klasicismus v empír. Název se odvozuje z francouzského slova empire - císařství.
Proto je hlavním znakem tohoto slohu jednoduchost až přísnost tvarů a rovněž přehlednost.
V Praze je příkladem empíru například fasáda domu U Hybernů. Známou empírovou stavbou je pak zámek Kačina.
foto: Profimedia.cz

Kačina - půdory otevřené podkovy
Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách.
Velkolepý zámek na půdorysu otevřené podkovy má dvoupodlažní střední část s klasickým portikem o šesti sloupech s tympanonem, na tu navazují na obou koncích přízemní obloukovitá obytná stavení se sloupovým ochozem, zakončená patrovými budovami knihovny a divadla. Ve střední části je kruhová bývalá kaple s lucernou a taneční sál. Celá stavba měří 227 m. V zámku se nachází muzeum českého venkova založené již roku 1891, jež spadá pod správu Národního zemědělského muzea.Dále je zde knihovna se 40 000 knih z 16. až 19. stol. divadlo, lékárna a skleník.
foto: Profimedia.cz

Romantismus - zámek Žleby
V 19. století se rozpadla slohová jednota a jeden sloh je inspirován druhým. Ve druhé polovině 19. století se architekti ispirují u velkých slohů minulosti. Proto toto období nazýváme romantismem. Tady vzniká novorenesanční a novogotická architektura.
K nejznámějším novorenesančním stavbám v Praze patří například Národní divadlo, či Národní muzeum. K novogotickým stavbám náleží kostel sv. Ludmily.
foto: Profimedia.cz

Secese
Secese vznikla na přelomu 19. a 20. století. Uplatňuje se nejen v architektuře, ale také v užitém umění - ve výrobě nábytku, ve šperkařství, sklářství, ve výrobě porcelánu, v knižní grafice a v plakátových obrazech. Připomeňme si například díla A. Muchy.
Často se inspiruje v gotice, ale i v ornamentech dávných Keltů a v japonském umění. Je pro ni charakteristická velká fantazie, výtvarná stylizace, rostlinný ornament z listů a květů. Ty ukazují na proměnlivost života.
K tomuto slohu patří například Národní kulturní památka Obecní dům, která náleží k nejvýznamnějším secesním stavbám v Praze. Nachází se přímo v centru Prahy, v těsném sousedství Prašné brány.
foto: obecnidum.cz

Obecní dům - detail
Na výzdobě Obecního domu se podíleli ve své době nejvýznamnější čeští malíři a sochaři - Jan Preisler, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha.
foto: Profimedia.cz

Wilsonovo nádraží
Ukázkou secesní stavby je také Wilsonovo nádraží. Současnou budovu předcházela novorenesanční stavba z počátku 70. let 19. století, kterou však z kapacitních důvodů nahradila secesní novostavba z let 1901-1909. Hala zastřešující kolejiště byla postavena v letech 1905-1906. V letech 1901-1909 se za plného provozu stavěla nejen nová budova, ale probíhala i rekonstrukce kolejiště, podchodů a hal. Kolejiště bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi. Budova nádraží je postavena v tehdy oblíbeném bohatém secesním slohu. Má kopulovitý vestibul vyzdobený sochami a nástěnnými malbami. Po stranách vestibulu jsou dvě patrová křídla, v pravém křídle je reprezentační sál a bývalý císařský, dnes prezidentský salonek se secesním vybavením.
foto: Profimedia.cz

Kubismus
Směr se nejprve uplatnil ve francouzském malířství, ale záhy pronikl i do architektury. Pojmenování dostal od výrazu "kubus" - z latinského výrazu (cubus) pro krychli. Tento sloh vychází z myšlenky, že základním tělesným tvarem je krychle. Kubistická architektura vzkvétala převážně v letech 1910-1914. Do vývoje kubistické architektury zasáhla první světová válka, kubismem ovlivněná díla najdeme i v poválečných letech - např. Dům U černé matky Boží v Celetné ulici a pod.
foto: Profimedia.cz

Kubistická lucerna
Stylové skvosty nenajdete jen v architektuře. Kubistická lucerna na Jungmannově náměstí.
foto: Profimedia.cz

Konstruktivismus
K moderním slohům náleží ještě konstruktivismus. Ten se v Čechách uplatňuje od počátku dvacátých let. V době, kdy se začal ve stavebnictví prosazovat železobeton a podobu stavby tak definuje její konstrukce. U nás se první skutečně velkou stavbou tohoto slohu stal Veletržní palác v Holešovicích, ve kterém dnes sídlí část sbírek Národní galerie.
foto: Profimedia.cz

Funkcionalismus
Podstata tohoto slohu již není ve tvarech a zdobnosti konstrukce stavby, důraz je kladen na účel budovy a to s ohledem na její funkcí. V Praze je takových staveb spousta, připomeňme si například funkcionalistickou budovu dnešní ČSOB banky, na Jungmannově náměstí v Praze.
foto: Profimedia.cz

Kostel sv. Václava
Funkcionalistická stavba J. Gočára - Kostel sv. Václava na Náměstí Svatopluka Čecha v Praze Vršovicích.
foto: Profimedia.cz