reklama

Kdy prozradit dětem, že Ježíšek neexistuje?

Je to jedna z nejhorších zpráv dětství, taková malá konečná jedné z nejkrásnějších pohádek. Kdy tu krutou zprávu potomkům oznámit? Už v pěti letech? Nebo až před nástupem do školy?

Foto: Isifa/Thinkstock

Je to jedna k nejhorších zpráv dětství, taková malá konečná jedné z nejkrásnějších pohádek. Kdy tu krutou zprávu potomkům oznámit? Už v pěti letech? Nebo až před nástupem do školy?

Je lepší držet děti v blažené nevědomosti co nejdéle, aby Vánoce pro děti neztratily kouzlo? Nebo raději nebudete riskovat ztrátu důvěry v případě, že se dítě dozví pravdu třeba od kamarádů? Jakou cestu zvolit?

Skončete včas a s citem!

Ideální je to s koncem předškolního věku. Tehdy už děti dokážou odlišit fantazii od skutečnosti. "V předškolním věku má dítě bujnou, ničím neomezenou fantazii, a Ježíšek tak snadno zapadne do světa strašidel, kouzel, čertů a dalších pohádkových bytostí. Myslím, že je dobré dětem ponechat tuto iluzi do konce tohoto předškolního věku," shrnuje dětský psycholog Adam Suchý.

Doporučujeme: Varování pro veřejnost: Andělíčci dneska lítaj nízko!

Jak to prozradit? S citem a taktně, jako špatnou zprávu. Těžko si dcerku jen tak u večeře posadíte proti sobě a mezi lžičkami kaše jí prostě oznámíte: "Ježíšek neexistuje. Dárky ti nosím já a tatínek. Nakupujeme je v obchodě jako každý normální člověk." Asi také nebude vhodné vybalit to přímo pod stromečkem.

"Rodiče by si měli s dítětem sednout a v klidu popovídat. Mohou jim říct, že Ježíšek je krásná pohádka, která se vypráví, aby byly Vánoce ještě kouzelnější a tajemnější. Že dárky dávají rodiče, přátelé a příbuzní, aby ukázali svou lásku. Také je to správný čas vysvětlit dětem Ježíšův skutečný příběh jako historické postavy, protože to patří ke kořenům evropských dějin. Podrobnosti o konci jeho života můžete ale zatím vzhledem k věku vynechat," radí psycholožka Vlasta Svobodová. Jak si se zapeklitým problémem poradili naše čtenářky a čtenáři?

Jarka: Zázrak nejde zabalit

"Zázrak nejde zabalit jako dárek. Našim dětem jsme nikdy neřekli, že Ježíšek neexistuje, zmizelo by kouzlo, které nás přitahuje vždycky o vánočním čase být zase chvíli pospolu. Dospělé děti i my rodiče se zase stáváme součástí pohádkové proměny. Jsme všichni v očekávání, co za dárečky jsme jeden druhému připravili, jaké polaskání srdcí z nich bude sálat. Zvoneček nás pozve ke stromečku, abychom všichni spolu rozbalovali, popíjeli vánoční punč, zpívali koledy a dívali se na pohádky. Slétneme se do rodného hnízda a kocháme se přítomností všech členů naší velké rodiny. Není krásnějšího času a většího zázraku než být opět spolu a užívat si vzájemnosti," říká paní Jarka Bernatíková.

Bezejmenný: Neučím dítě lhát

"Proč dítěti říkat, že Ježíšek existuje a nosí dárky, když to nedělá? Proč učit dítě omylům a lžím? Jen proto, že se to tváří krásně? Mě rodiče tohle nikdy neučili a ani já to svým dvěma dětem dělat nebudu." To je názor přispěvatele, který se podepsal jako náhodný čtenář.

Čtěte také: Jak udělat dětem opravdu magický Štědrý večer

"Vánoce vlastně vůbec nemají s Ježíšem nic společného, dokonce ani datum jeho narození. Dokonce ani dávání dárků nepatřilo k Vánocům jako takovým - to je už jen komercializované slavení. A že bych dítě takto ochudil? Možná, ale pouze o omyly," uzavírá muž.

Blanka: Proč kazit pohádku slovy

"Mám tři děti (20, 17, 11 let) a všechny věří, že dárky nosí Ježíšek. Jasně že vědí, že ne fyzicky, že dárky nakoupí mamka. Stejně tak ony nakoupí dárečky pro ostatní a pošlou je přes mamku Ježíškovi, protože mamka se s Ježíškem zná. Už v září píší Ježíškovi, co by chtěly k Vánocům, protože Ježíšek musí mít čas je vybrat, a psaní nechávají samozřejmě za oknem. Všechny vědí, že je to pohádka, ale proč si ji kazit slovy 'Ježíšek neexistuje'. Není nic krásnějšího než vidět ty rozzářené oči, jak čekají, až zazvoní zvoneček, a je úplně jedno, jestli má obdarovaný 5 nebo 50 let," napsala nám Blanka Michalíková.

Lenka: Dospělý syn mluví o Vánocích hodiny

"Synovi jsme řekli pravdu asi ve čtvrté třídě. Dopadlo to lépe, než jsem čekala. Vzal to docela dobře, i když samozřejmě po nějakou krátkou dobu byl zklamaný, ale rychle se z toho oklepal," napsala nám čtenářka Lenka Svobodová. "Dnes je mu 24 let a Vánoce miluje víc než cokoliv jiného. Skoro mám pocit, jako by se o nich vždycky vnitřně proměnil v malého kluka. Je schopný mluvit o Vánocích a o tom, jak je miluje, hodiny a hodiny. Vánoce jsou podle něj něco nepopsatelně krásného, čistého, pohodového a nezkaženého. Užívá si je od začátku do konce, od výběru stromku přes jeho zdobení až po vše ostatní, co je s nimi spjaté. Když Vánoce končí a je třeba odstrojit stromek. Nejednou mi řekl, že se bojí, aby na něj nepřišla deprese. On zkrátka věří v něco, co se dá asi nazvat jako kouzlo Vánoc. A jeho víra je tak nakažlivá, že se od něj nechávám strhnout i já," uzavírá.

Jak jste svým dětem prozradili ono tajemství vy? Byly z toho rozčarované? A jaké štědrovečerní rodinné rituály máte od té doby, co děti přestaly v Ježíška věřit? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Andělé existují! Kdo doopravdy jsou a jak vypadají?

Táta spočítal, jaké škody způsobil malý syn: 250 000 Kč

Která vůně zahřeje nohy? A která vykouzlí Vánoce?

Jaké dětství měl Ježíšek?

Jaké dětství mohl mít chlapeček narozený v Palestině okolo zlomu letopočtu? Území se tehdy jmenovalo Judaea a byla to římská provincie. V jejím čele stál král Herodes Veliký, obdivovatel Říma a podezřívavý despota. Dětství chlapec prožil v zapadlé vesničce Nazaret, která měla okolo 150 obyvatel. Místní vesničané měli, řečeno dnešními slovy, slámu v botách. Potraviny skladovali v jeskyních a bydleli v jednoduchých přístavcích umístěných u jejich vchodů. Spalo se na rohožích, jedlo vsedě na zemi. Jediným oděvem byla prostá tunika přepásaná pruhem látky a nošená do úplného roztrhání. Na políčkách se pěstoval ječmen, pšenice, olivy a vinná réva, chovaly se kozy. Josef, hlava rodiny, byl tesař. To znamenalo práce všeho druhu, od stavby domu přes opravu pluhu po výrobu vařečky. Máma Myriam (Marie) pekla každý den chléb, tkala oděvy a pečovala o rodinu. Rodem i vzděláním byl malý Ješua pravý Žid, na vyšší vzdělání v jeruzalémské chrámové škole si však jako syn chudého řemeslníka nemohl ani pomyslet. Možná občas poseděl s vrstevníky v synagoze, kde se vzdělávali ve znalosti tóry a základního židovského práva.

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama