A chcete-li, aby normální zůstalo, odpovídejte! Jaký to bude mít vliv na vaše duševní zdraví, teď není podstatné! Ostatně, jako vždycky...

Zdravé dítě má od přírody touhu poznávat. Záhy se ptá: „Co je to?“ A pořád dokola... Ano, je obtížné nespočteně za den, často bez přestávky na vlastní přemýšlení odpovídat pořád dokola. Je však nesmírně důležité, abyste vytrvali a odpovídali. I když vás už brní hlava, i když už pomrkáváte po palici na maso, i když si musíte připomínat, že své dítě milujete...

Vězte, že opakování dítěti přináší intelektuální potěšení, rozvíjí jeho slovní zásobu a myšlení. A že až se nabaží, nechá toho. Přejde totiž pak k druhé vlně otázek - typu „Proč?“, a ty jsou snad ještě horší... Berte proto ty první jako rozcvičku pro vaše duševní síly a užívejte si je. To nejhorší teprve přijde!

Při troše dobré vůle se dá s oběma typy otázek trochu pracovat, aby se vám hlava úplně nerozskočila.

• Reagujte také otázkou: A co už o tom víš? Kde jsme to ještě viděli?
• Popiš mi to, nevím přesně, co myslíš...

Nedostane-li odpovědi, časem rezignuje

Nikdy ale nenechte nic zcela bez reakce! Dítě, které nedostává odpovědi na své otázky, nebo není vybízeno k dalšímu přemýšlení o dění kolem sebe, brzy začne ztrácet o ptaní zájem. Dítě, které se málo ptá, málo se dozví, jeho vývoj, vyjadřování a komunikační dovednosti budou ochuzeny.

Dotazy nejsou čistě jen projevem zvídavosti, jsou prostředkem komunikace, výrazem touhy po dialogu. Naráží-li dítě na nezájem, na odmítání nebo přímo na posměch, bude se bát příště na něco zeptat. Začne stagnovat ve vývoji, zaostávat za svými možnostmi. Podobné zacházení vede k pasivnímu způsobu života a přemýšlení. Takové dítě sebou nechá snadno manipulovat, neumí a ani nechce se na důležité informace doptat. Bere vše tak, jak je mu to předkládáno.

První vlna je jen příprava...

První vlna otázek "Co je to?" je typická pro děti po druhém roce života - přesněji kolem 2,5 let. Dítě je v řeči na úrovni slov kladených vedle sebe. Vznikají tak krátké slovní řady, kterým přikládá význam a vyjadřuje, co se v jeho okolí děje - například táta pá, auto tů. Podstatná jména staví v prvním pádu a slovesa užívá nejčastěji v infinitivu. V tomto období v důsledku vývoje řeči užívá gramaticky nesprávné tvary, které je nutno ihned opravovat, aby se nefixovaly.

Tsunami se dostaví teprve kolem třetího roku

Kolem třetího roku přichází prudký rozvoj řeči. Dítě se začíná ptát po smyslu věcí a dění kolem sebe otázkou „Proč?“ Trvalým dotazováním si rozšiřuje slovní zásobu a poznává postupně rozdíly mezi věcmi, jejich smysl a souvislosti mezi nimi. Dochází ke zdokonalování řeči, zvětšuje se kvalita i kvantita vyslovovaných slov i krátkých vět. Dítě si své nabyté zkušenosti a slovní obraty trénuje při hře s hračkami, mluví s nimi nebo i samo se sebou a zkouší vést dialog. Jeho slovní zásoba závisí na vyspělosti řeči okolí a na péči, která se dítěti věnuje.

Vydržte to!

Pro rozvoj osobnosti, vztahu k rodičům, pro vývoj řeči, myšlení a komunikativních dovedností, pro aktivní přístup k informacím je nesmírně důležité v těchto obdobích dítě neodbývat. Lehko se to říká, hůř realizuje. Člověku připadá, že to nikdy neskončí, trpí návaly jako v klimakteriu a v duchu mu neustále běží odpověď: „Proč? Pro slepičí kvoč!“

Při potížích doporučujeme vytrvat s podporou boxovacího pytle nebo bylinkových čajů typu „nervová směs“. Když přežijete tohle, pak už všechno!

Zvládnete to? Tak schválně, odpovídejte rychle a bez přestávek:

• Kam se přes den schová tma?
• Proč má kráva rohy?
• Proč v autobuse nejezdí medvědi?
• Proč nelezeme po střechách?
• Proč pálí svíčka?
• Proč máme dvě uši?
• Proč je babička stará?
• Proč má pes ocas?
• Proč je tráva zelená?
• Proč musím do postele?
• Proč máme vlasy?
• Proč jsou jahody červené?
• Proč se musí jíst polévka?
• Proč nemůžu jíst hlínu?

A pokračovat můžete v našem rodinném testu...

O tomto období si můžete přečíst také pěkný zápis na jednom blogu: http://pvapenik.blog.cz/1002/o-obdobi-otazek