„Ten ale krásně papá! A jaké má roztomilé faldíčky!“ horují babičky nad rubensovsky baculatým miminkem. Jenže z roztomilých cvalíků se stávají boubelaté slečny a tlusťoučcí chlapečci. A z nich - vážně nemocní dospělí.

Ano, se sexy postavičkami české populace to jde pěkně z kopce! Dokonce tak, že se Češi v počtu dětských otesánků řadí v evropském žebříčku na druhou příčku! Dětí s nadbytečnými kilogramy žije v Česku dvacet až třicet procent! S dospělými to bohužel není o nic lepší - nejméně polovina jich má nadváhu nebo je obézních. Se všemi důsledky z toho plynoucími, od přetěžovaných kloubů až k selhávajícímu srdci.

Začarovaný kruh...

Je to tak trochu začarovaný kruh: z otylých dětí se stávají obézní dospělí, a ti pak tuto štafetu předávají další generaci. Vymlouvat se na genetiku je alibismus: dědičnou obezitou způsobenou poruchou metabolismu trpí jen mizivé procento populace. Na vině jsou především špatné rodinné stereotypy týkající se stravování. To dokazuje i nejnovější závěr výzkumu zaměřeného na výživu českých dětí, z něhož vyplývá, že polovina se stravuje velmi nepravidelně, že v jídelníčcích většiny z nich schází snídaně, dopolední přesnídávka i odpolední svačina a že téměř dvanáct procent dětí jí poslední jídlo až po 21. hodině. Alarmující je pak povážlivý nedostatek ovoce a zeleniny - pravidelně ji konzumuje jen něco málo přes 50 procent dětí.

... a kudy z něj ven

Obezita dětí bohužel není jen problém estetický. Ruku v ruce s ní jdou zdravotní potíže počínaje poruchami dýchání, přes zažívací komplikace, potíže se štítnou žlázou až po závažné kardiovaskulární poruchy. V neposlední řadě je třeba počítat s dopadem obezity na křehkou dětskou psychiku - diskriminaci a šikaně kvůli tloušťce se vyhne jen opravdu málokterý malý cvalík.

Jediná možnost, jak dětskou obezitu porazit, je změnit od základů stravovací návyky. Ne dítěte, ale celé rodiny! Vždyť u dítěte, které má oba rodiče obézní, je až 70 % šance, že bude obézní také. Má-li nadváhu pouze jeden rodič, vyhlídky dítěte na tloušťku jsou „jen“ 40 %. Ideálem by proto bylo změnit stravovací návyky už u budoucích rodičů. Ne vše je ovšem v životě ideální. Nezbývá proto, než s obezitou svého potomka začít bojovat co nejdříve.

Skryté nástrahy přilepšování

První nejlepší prevencí obezity dítěte je kojení. Nejpřirozenější výživou pro dítě je v prvních měsících po narození mateřské mléko. Jeho složení se mění s růstem dítěte podle jeho potřeb, to nedokáže žádná jiná potravina. Navíc si dítě samo volí množství mléka, které chce vypít. „Od narození do ukončeného šestého měsíce kryje mateřské mléko výživu dítěte naprosto dostatečně a bezvýhradně. Nemůže-li matka kojit, je nutné vybírat takovou kojeneckou výživu, která je svým složením co nejbližší mateřskému mléku. Kvalitní kojenecká mléka jsou upravena tak, aby složením napomáhala předcházet nejen vzniku průjmových onemocnění, zácpy a nadýmání, ale také obezitě a diabetu,“ říká dětská lékařka Jana Fabianová, která se výživou dětí zabývá.

Pokud dostává nadměrné dávky umělého mléka nebo stravu příliš koncentrovanou, otevírají se dveře obezitě dokořán Maminky nezřídka při přípravě pokrmu, ve snaze dítěti přilepšit, přesahují míru v odměrce. I když dávku zvýší jen nepatrně, při trojím opakování denně mají o obezitu svého děťátka postaráno. „Je velmi důležité si uvědomit, že tuková tkáň se vyvíjí od nejrannějšího dětství. Právě maminky rozhodují o tom, kolik si jí organismus děťátka vyrobí. Množství tukových buněk se už nikdy nesníží, pouze při pozdějších pokusech o redukci váhy zmenší svůj objem,“ upozorňuje MUDr. Fabianová.

Čtěte také:

Cukr a sůl - věrní přátelé obezity

Po ukončení „mléčné“ etapy jsou do kojeneckého jídelníčku pozvolna zaváděny první příkrmy. Začíná se obvykle zeleninou, po ní přichází na řadu ovoce. Kromě základních pilířů stravy, kterými jsou právě zelenina a ovoce, přichází na řadu i poznávání nových mléčných výrobků. S klasickým tvarohem či jogurtem se seznámí až po svých prvních narozeninách, s jogurtovou chutí se ale může začít seznamovat už nyní. V tomto období se bohužel také objevují první chyby ve stravování: tu se vylepší zeleninový příkrm solí, tu se do ovocného pyré přidá trochu cukru.

„Dítěti vůbec není nutné přislazovat ani solit. Spektrum nových chutí bude citlivě vnímat i bez přísad,“ ujišťuje MUDr. Fabianová a dodává: „Cukr a sůl by se v jídelníčku dítěte měly objevit co nejpozději, nejdříve však do tří let věku. Rodiče by měli úplně zapomenout také na sladké pečivo, sušenky, čokoládu, cukrovinky a zmrzlinu, a to v jídelníčku dítěte i svém - dítě se přece učí napodobováním.“

„Hezky to všechno spapej a půjdeme si hrát!“ Tak na tuto větu by měli rodiče absolutně zapomenout. Rozhodnutí týkající se množství jídla, které sní, by mělo zůstat jen v rukou dítěte. Nutit jej k tomu, aby snědlo vše, co je v mističce či na talířku, je velmi nebezpečné - dítě může přestat vnímat vlastní pocity hladu a sytosti a začne se řídit tím, co má na talíři - což je opět přímá cesta do náruče obezity!

Pravidelnost v jídle

Dalším důležitým zvykem je pravidelnost stravování - od třetího roku věku by člověk měl jíst alespoň pětkrát, lépe však šestkrát denně. Téměř 65 % denního příjmu energie by měl zkonzumovat během dopoledne a oběda. Naprosto nepostradatelné jsou v stravovacím režimu dítěte svačiny a přesnídávky! Pravidelný přísun energie zajistí dostatek energie k učení. Jejím výborným zdrojem jsou ovoce a neslazené cereálie. Příjemné zpestření potom předestavují různé ovocné přesnídávky bez přidaného cukru. Co se týče složení jídelníčku, hlavní důraz je kladen na pestrost. Zeleninu nebo ovoce by ovšem měla obsahovat každá denní porce jídla. O tom, že do dětského jídelníčku nepatří tučná a smažená jídla, asi není třeba se ani zmiňovat. Totéž platí o přesolených uzeninách, tučných mléčných výrobcích a bílém pečivu.

Pohyb, pohyb, pohyb!

Podle posledních výzkumů se kojenci hýbou mnohem méně, než jejich vrstevníci před třiceti lety. Důvod? O tom se zatím stále polemizuje. Do podezření se dostává sedavý způsob života rodičů i zpříjemňující vymoženosti jako nejrůznější polohovatelné sedačky a ohrádky. Ty sice ulehčí život rodičům, ale pohyblivost dítěte příliš nepodporují. Jak dítě roste a vnímá svět kolem sebe intenzivněji, přesouvá se po vzoru rodičů k televizi, poté k počítači a mezi těmito dvěma médii vlastně tráví veškerý svůj volný čas místo toho, aby si šlo hrát na honěnou, vybíjenou nebo jezdilo na kole či na kolečkových bruslích. Přitom pohyb by se měl stát každodenní součástí dětského režimu.

Jak obezitu porazit?

Dětskou obezitu lze porazit jen trvalou změnou stravovacích a životních návyků celé rodiny. Všichni moc dobře teoreticky víme, co je zdravé a prospívá nám, a co ne. Začněme to konečně ve svých životech realizovat! Stačí přece tak málo:

• Proveďte „čistku“ lednice a spíže a pak kupujte jen zdravé potraviny - co doma není, to se nesní
• Buďte pro dítě vzorem
• Zapojte do změny životního stylu celou rodinu včetně babiček a dědečků
• Nikdy nemotivujte jídlem a sladkostmi
• Snažte se alespoň snídat a večeřet celá rodina společně
• Sledujte a korigujte, co bude dítě jíst mimo tuto dobu
• Nemějte televizi zapnutou jako zvukovou kulisu, cíleně vybírejte programy
• Čas u počítače omezte dítěti na nezbytné minimum
• Odpočívejte aktivně, nejlépe sportováním spolu s dítětem
• Také dovolené plánujte v aktivním duchu
• Ve velké krizi může pomoci dětská obezitologická ambulance, kde dítě odborně vyšetří a doporučí způsoby i fígle, jak na obezitu vyzrát.

zdroj: www.obesitas.cz, www.kojeneckavyziva.cz