Děti měly jíst „poctivé“ máslo, zatímco rodičům stačí „dietní“ margarín... Tak to je iluze. Rostlinné tuky jsou vhodnější než tuky živočišné - to platí pro děti, stejně jako pro dospělé.

Rostlinné tuky nejenže neobsahují cholesterol, ale navíc mají daleko víc nenasycených mastných kyselin, z nichž některé jsou tzv. esenciální. Esenciální mastné kyseliny si naše tělo nedokáže vytvořit a je nutné mu je dodávat stravou - nejlépe v rostlinných olejích a v oleji rybím.

K čemu tuk potřebujeme?

Tuky by měly v jídelníčku zdravého člověka tvořit asi třetinu doporučeného denního příjmu energie, u dětí až 40 % - čím jsou děti mladší, tím je potřeba tuků vyšší. Jeden gram tuku dodá tělu cca 38 kJ (9 kcal) energie, což je zhruba dvojnásobek oproti sacharidům a bílkovinám. Tuky zajišťují správné využití vitaminů v tucích rozpustných, jsou potřebné pro tvorbu některých hormonů, představují mechanickou ochranu vnitřních orgánů, udržují tepelnou rovnováhu těla. Jejich příjem bychom tedy u dětí neměli zásadně omezovat.

Příliš velký příjem tuků (tučné maso, paštiky, uzeniny, některé zákusky) se může projevit rostoucí tělesnou hmotností, ale také zvyšováním hladiny cholesterolu a krevních tuků. Ale pozor! Nedostatek tuků v jídelníčku může vést ke špatnému využívání vitaminů rozpustných v tucích, u dospívajících pak působit potíže s tvorbou hormonů. Kvalitní rostlinné tuky proto patří i do jídelníčku dětí, které trpí vyšší hmotností. Důležité ovšem je umět správně vybírat mezi jednotlivými výrobky.

Jaké tuky vybírat?

Výborným ukazatelem pro výběr tuku je obsah trans mastných kyselin - těch by mělo být co nejméně. Vyskytují se hlavně v levných cukrovinkách, náplních a čokoládových polevách oplatek, v margarínech vyráběných zastaralou technologií (hydrogenací), v malém množství též v mléce a mléčných výrobcích. Vznikají i přepálením tuku při smažení, proto není dobré stravovat se často v restauracích a stáncích rychlého občerstvení. Pozor je třeba dávat také na tzv. tuky skryté, které jsou v potravinách obsaženy, aniž bychom je viděli, a nemáme tedy pod kontrolou, kolik jich sníme. Nacházejí se v tučném mase, uzeninách nebo tučných mléčných výrobcích, ale také v náplních a polevách oplatek či zákusků.

Naopak vhodné je zařadit do jídelníčku k namazání na chléb a pečivo či k přidání do pomazánek kvalitní rostlinné tuky: poznáte je tak, že obsah trans mastných kyselin mají nižší než 1 %, nebo obsahují jen „stopové množství“. Pro teplou kuchyni se potom hodí kvalitní jednodruhové rostlinné oleje, nejlépe olivový nebo řepkový, které mají podobné a velmi příznivé zastoupení jednotlivých mastných kyselin a navíc snesou poměrně vysoké teploty, jimž je nejrůznější kulinářské postupy vystavují.

Pro srovnání - 10 g tuku obsahuje:

• 10 g olivového oleje
• 12 g másla
• 14 g rostlinného tuku (Rama)
• 29 g turistického salámu
• 40,5 g dietních párků
• 41 g tvrdého sýra 45%
• 56 g taveného sýra 45%
• 70 g bílé klobásy
• 80 g šunkového salámu
• 80 g termixu
• 90 g smetánku
• 160 g hovězí svíčkové (samotné maso)
• 232 g telecích jater
• 300 ml plnotučného mléka
• 328 g ovocného polotučného jogurtu
• 345 g kapra
• 1250 g kuřecího masa (z prsou a bez kůže)

zdroj: http://vyzivadeti.cz