Dvouletého Jindříška se snažím vysazovat na nočníček už půl roku neúspěšně. Zato si ho s oblibou nasazuje jako klobouk bez ohledu na obsah... Emička čůrá bez problémů, ale kadit chodí zásadně pod stůl. Vždycky si zaleze a nám je jasné, že tlačí do kalhot...

Starat se o děťátko je krásné. Na některé zážitky se nezapomíná. Pokud jsou však spojeny s vyměšováním, bývají spíš silné, než pozitivní. Likvidace exkrementů, byť batolecích, prostě zábavná není. Nehledě na drahé plínky, kdy vyhazujete peníze doslova za h... Jak s tím co nejrychleji skoncovat?

Každý po svém

Pocit naplněného močového měchýře si dítě uvědomuje asi od jednoho a půl roku. S jistotou však dokáže tento orgán ovládat teprve ve věku tří let. Nárok na občasné počůrávání má zhruba do čtyř let. A s kakáním to jde ještě o něco pomaleji. Možná je to tím, že obsah nočníku nevábně páchne prckovi přímo pod nos, zatímco „vůni“ znečištěné plínky si užije spíš maminka. A velký záchod? Jak by se vám samotným chtělo dělat potřebu do zařízení a otvorem velkým jako studna? Není divu, že k němu mládě nemá velkou důvěru. Co když tam spadnu? - naprosto logická otázka!

Říká se, že holčičky jsou ohledně vyměšování učenlivější než chlapečkové, nicméně obecně platí, že každé dítě je jiné. Někteří mrňousové způsobně používají nočník sotva se naučí sedět a na záchodové sedánky přejdou tak plynule, že to maminka sotva zaregistruje. Jiní si libují v teplých pokakaných plínkách natolik, že se jich drží jako mučedníci víry. Existují nějaké spolehlivé fígle, jak je to odnaučit?

Bez nočníku?

Nevysazujte batole na nočník sotva se udrží v sedu. Pro nácvik vědomého vyměšování je to příliš brzy. Navíc jde o činnost mimořádně nudnou. Pokud dítě stráví na nočníku spoustu času, aniž tuší proč, může to v něm vyvolat averzi při pouhém pohledu na tento “mučicí nástroj“. Nejdřív si totiž musí uvědomit, k čemu nočník slouží. Když děláte svou potřebu, nechte čas od času dveře otevřené, aby vás zvědavý potomek viděl. Časem pochopí, že to tak dělají všichni a bude vás chtít napodobit. Za úspěch chvalte (ale přiměřeně, žádné ódy), za neúspěch nekárejte. Dítě také snáz přijme nový předmět na milost, pokud se mu bude líbit. Kupujte proto nočníček společně a nechte ho, aby si samo vybralo, jaký chce.

Jako mimoevropská inspirace může posloužit i tzv. bezplenková komunikační metoda. Není o učení na nočník, ale o lepším porozumění potomkovi a včasné reakci na jeho potřeby. Musíte se ovšem naučit dobře vnímat, jaké dává vaše miminko signály. Ve chvíli, kdy je zachytíte, podržíte prcka v klubíčku nad mísou - a (skoro) hotovo! Ne každá maminka má však natolik pevné nervy, aby vynechala plenky a raději prala oblečení a čistila koberce. Pro ty tradičněji uvažující nabízíme několik vtipných a vyzkoušených rad.

Maminkovské triky

• Honzík nebyl s nočníčkem moc velký kamarád. Zato si rychle oblíbil pohodlné slipy. A protože mu mokrá látka vadila, začat se o jejich suchý stav starat sám tím, že se o nočník hlásil sám.
• Jakmile Martin začal ráno rudnout, věděla jsem, že kaká. Tak jsem ho posadila na nočník. A když byl úspěšný, pochválili jsme ho a šli jsme společně spláchnout bobek do WC - to si přímo hrdě užíval.
• Náš druhý syn nočník zásadně odmítal - na co taky, když jeho starší bráška chodil na záchod! Tak jsme nočníkovou etapu přeskočili, pořídili dětské prkénko a Vítek od necelých dvou let používá toaletu jako ostatní rodinní příslušníci.
• Ivanka čůrala bez problémů na nočník i do záchodu, ale kakat jinam než do plíny zarputile odmítala. Pouštěli jsme na záchodě rádio, slibovali hory doly, nic... Až mě to jednou napadlo: vytočila jsem do mísy snad celý toaleťák, aby byla plná, pak jsem holčičku posadila na prkýnko a řekla, že je to skoro jako plínka a že to bude stejné... No a podařilo se!
• Dcera nechtěla o nočníku slyšet, dokud u kamarádky neobjevila záchůdek s melodií. Koupili jsme ho a bylo vymalováno. Své potřeby zvládá ve 2,5 letech bravurně.
• Blanka prostě trpěla odporem k nočníku. Je to fuj, smrdí! Už jí minuly tři roky, když jsem jednou ze zoufalství nafotila pokakaný zadeček a ukázala jí ho. Bylo vidět, že nad snímky holčička přemýšlí. Nenápadně jsme je nechali povalovat v jejím pokoji ještě pár dnů. A pak se poprvé nechala přemluvit, že nočník vyzkouší.

Vaše příběhy - poraďme si!

Také jste museli u svého potomka použít nějaký fígl, aby se smířil s používáním nočníku či záchodu? Jak jste to dokázali? Podělte o své příhody a prozraďte to ostatním! Příspěvky o délce maximálně 10 vět posílejte na adresu redakce@zena.cz](mailto:redakce@zena.cz), do předmětu uveďte heslo "Nočník".

Vaše názory můžete posílat do 24. 8. Nejzajímavější z nich uveřejníme a tři odměníme krásnou cenou - dětskou kosmetikou Johnsons Baby!

Chcete-li soutěžit, nezapomeňte připojit své jméno, adresu a telefonní číslo! Redakce si vyhrazuje právo příspěvky redigovat.