Jaká je ta správná výchova? Kdo je dobrým rodičem? Má převládat ve výchově dětí autoritativní nebo liberální přístup?

Jak řešit některé výchovné problémy? Seriál o rodičovství a výchově přinese mnoho zajímavých myšlenek a užitečných tipů...

Vyjádření

Další součást interakce mezi vámi a dítětem je způsob jakým jako rodič vyjadřujete své přání, aby dítě něco vykonalo, aby bylo poslušné, aby vše fungovalo, jak má. Svým požadavkem dáváte najevo celou řadu věcí, obsahem tedy zdaleka není jen jednoduchý úkol: „Prosím ukliď si pokoj.“ Z jednoduše vyjádřených přání a požadavků se stávají složité a významné interakce, do kterých rodič může vkládat svá očekávání, nebo dávat najevo nejrůznější pocity.

Říkáme skutečně jen to, co vyslovujeme nahlas?

Skutečný obsah vašich požadavků a přání vůči dítěti tak může o mnoho složitější. Často můžete dávat najevo obyčejnou prosbou o úklid pokoje například také své rozhořčení, výčitku či požadavkem upevňovat svou autoritu. Zvlášť pro menší děti by ale sdělení mělo být jednoznačné. Starším dětem již zase nečiní většinou potíže dekódovat skrytá sdělení rodiče, přesto byste si měli jako rodiče být vědomi, že čím více nevyslovených a skrytých věcí budete zároveň při interakci s dítětem dávat najevo, tím složitější a závažnější může být vaše komunikace.

Co může znamenat, když dítě řekne „ne“?

Děti totiž také svými reakcemi dávají najevo své postoje. Váš jednoduchý a snadno splnitelný požadavek se tak může ihned setkat s negativní a odmítavou reakcí, když vám dítě dává najevo své „ne“. Negativní odpověď tak může znamenat kromě čistě odmítavého postoje například: „Mně se nelíbí, jak se mnou jednáš.“, když vám dítě sděluje vlastně informaci, že mu takové autoritativní rozdělení rolí nevyhovuje.

Touha po nezávislosti se objevuje brzy

Starší nebo dospívající děti budou zase svou reakcí vyjadřovat touhu po nezávislosti. Takže se v jejich sdělení může objevit přání „rozhodovat si o svých věcech sám“, protože svoboda bývá pro děti na prahu dospívání nejdůležitějším zájmem. Stejnou informaci vám dávají děti najevo také, když od nich uslyšíte: „Zvládnu to sám, nemusíš mě kontrolovat.“ nebo „Udělám to, až budu sám chtít.“

Skrytý obsah vaší interakce

Často se tak jedná v rozhovoru ne jen o klasické sdělování požadavků a reakcí na ně, ale o skryté poměřování sil. Budete-li svým přáním sdělovat závažnější obsah, než je jen pouhé sdělení úkolu, dítě bude mít také tendenci vyjadřovat svá skrytá přání. Rozhovor o tom, kdy bude splněn úkol do školy, nebo uklizen pracovní stůl dítěte, se tak může náhle stát rozhovorem, ve kterém se dítě a rodič vůči sobě budou chtít zásadně vymezit.

Nedávejme přáním složitý kontext

Banální problém tak může být mnohem hlubší důsledek, odmítnutí uklidit si stůl najednou pro rodiče nepředstavuje jen pouhé splnění úkolu, ale zásadní potvrzení jeho rodičovské autority. Nutnost okamžitě vyhovět přání rodiče zase pro dítě může znamenat závažné popření jeho svobody se rozhodovat, což bude v dané chvíli vnímat nejen v souvislosti s konkrétním úkolem, ale postojem rodiče k jeho výchově celkově. I z toho důvodu je vhodné svá přání pokud možno nespojovat se složitými a hlubokými touhami a obavami, které jako rodič máme a spíše formulovat úkoly jen jako to, čím skutečně jsou.

Zdroj: Mádrová, Eva, Zkuste být dítětem Matějček Zdeněk, Co, kdy a jak ve výchově dětí Matějček Zdeněk, Co děti nejvíce potřebují Biddulph, Steve, Tajemství výchovy šťastných dětí Stiefenhofer, Martin, Výchova dítěte - 220 rad pro rodiče Raser, Jamie, Jak vychovávat děti, se kterými se dá žít Rogge, Jan-Uwe, Dětské strachy a úzkosti Shapiro, L.E., Emoční inteligence dítěte a její rozvoj

Bude vás zajímat:

www.avenna.cz