Dostatek tekutin tělo potřebuje ke správnému fungování organismu. Čím je dítě mladší, tím ho nedostatek tekutin ohrožuje víc.

Zajišťuje látkovou výměnu, vylučování škodlivin z těla, umožňuje orgánům ( i mozku) pracovat na plno. Pomáhá přo termoregulaci atd. Tělo je z velké části tvořeno z vody. U novorozence tvoří přibližně 80% jeho tělesné hmotnosti! Proto je potřeba tekutin podstatně větší a kontrola pitného režimu důležitější u dětí než u dospělých a stejně velký nedostatek tekutin v těle má daleko horší dopad na dítě.

Jak poznáme, že dítě dlouho nic nepilo

Především by k ničemu takovému nemělo vůbec dojít! Jako rodiče bychom se měli postarat o pravidelný příjem tekutin a předejít tak možné dehydrataci. Pokud něco zanedbáme, dítě nám bylo vráceno z hlídání nebo se v horku pohybujeme celý den venku, měli bychom si všímat projevů dítěte a barvy moče. Dehydrované dítě bývá nápadně apatické a ospalé, nesoustředěné, někdy zlobivé, podrážděné a plačtivé, má tmavou moč a červené tváře. Ve vedrech může mít i zvýšenou teplotu.

Pokud má dítě povadlou pokožku našedlé barvy, oschlé sliznice a novorozenci vpadlou velkou fontanelu (otevřená část hlavičky, kde se stýkají lebeční kosti), jedná se o závažné projevy dehydratace a je potřeba okamžitě vyhledat lékaře!

Čím je dítě mladší, tím je pro něj dehydratace a závažnost jejích následků větší - pokud dítě nepřijímá tekutiny a rodiče nenajdou příčinu, je třeba vyhledat lékaře, aby zhodnotil stav hydratace a určil další postup.

Co je příčinou?

Může se jednat o bolest v krku - angína, afty, absces v krku.. to vše brání dítěti v polykání. Díky tomu dochází k dehydrataci celkem nenápadně a poměrně rychle. Další příčinou mohou být velká vedra, zvýšené pocení, nechutenství, průjem a zvracení, kdy dochází k odvodnění a také větší ztrátě sodíku z těla.

Co se může stát?

Ztratíme-li tekutiny v objemu 2 % své tělesné hmotnosti (např. u 15kilového dítěte 0,3 litru), klesne naše výkonnost o 20 %! Při 5% dehydrataci už hrozí přehřátí. U dítěte vážícího 5 kilogramů může být kritickou ztráta už 10 % váhy, tedy 0,5 litru tekutiny.

Jestliže málo pijeme delší dobu, můžeme si způsobit vleklé zdravotní potíže - kromě bolestí hlavy a zácpy to může být i porucha funkce ledvin, vznik ledvinových a močových kamenů, infekce močových cest, riskujeme vznik kardiovaskulárních chorob a dokonce i některých druhů rakoviny.Okamžitě neřešená dehydratace může skončit i zcela fatálně. Pozor u dětí s astmatem - dehydratace jej zhoršuje.

Každoročně ve světě umírá více než 3 miliony dětí do 5 let na dehydrataci (jako komplikaci infekčního průjmu). V České republice je díky vhodnému klimatu, vysokému hygienickému standardu a zdravotní péči situace příznivá.

S dehydratovaným dítětem v šoku či těžkém metabolickém a minerálovém rozvratu se naštěstí spíše nesetkáváme. Na pozoru by se měly mít hlavně maminky novorozenců a kojenců do 6 měsíců věku. Příjem tekutin by měl být stoprocentně pokryt mateřským nebo kojeneckým mlékem, v případě velkých veder také kojeneckou vodou (nejlépe podávanou po lžičkách). Batolatům podáváme kromě vody také slabé ovocné čaje.

Kolik mají děti vypít tekutin?

Denní potřeba tekutin se řídí věkem a tělesnou hmotností dítěte:

• 1- 4 let 1300 ml, z toho nápojů 95 ml x hmotnost dítěte
• 4-7 let 1600 ml, z toho nápojů 75 ml x hmotnost dítěte
• 7-10 let 1800 ml, z toho nápojů 60 ml x hmotnost dítěte
• 10-13 let 2150 ml, z toho nápojů 50 ml x hmotnost dítěte
• 13-15 let 2450 ml, z toho nápojů 40 ml x hmotnost dítěte
• 15-19 let 2800 ml, z toho nápojů40 ml x hmotnost dítěte

Z tabulky vyplývá, že například osmileté dítě vážící 28 kg by denně mělo přijmout celkem 1800 ml tekutin a z toho vypít 60 ml x 28 kg = 1680 ml nápojů.

Co dělat, aby bylo pití atraktivnější

• Nabízejte opakovaně tekutiny
• Lákejte na ovocné koktejly a míchané ovocné nápoje či barevné studené ovocné čaje
• Servírujte v nevšední skleničce (hrnku, lahvi...) s obrázkem
• nechte pít občas dítě brčkem
• propašujte do jídelníčku dětí hodně polévek
• podávejte často ovoce a zeleninu s velkým podílem vody (jahody, meloun, jablka, hrušky, hroznové víno, broskve, salátové okurky, rajčata apod.)

Zdroj: Z TM připraveného MUDr. Alexandrou Moravcovou, dětskou lékařkou, Klinika dětského a dorostového lékařství VFN