Kdy, co, kolik a jak? Takové otázky maminky nejčastěji napadnou, když jejich děťátku pomalu přestává stačit jen mléko. Přechod na příkrmy je první velký krok k osamostatnění dítěte, který by měl být co nejplynulejší a nejpříjemnější jak pro miminko, tak i pro maminku.

Tempo, jakým se miminko vyvíjí v prvním roce života, je naprosto omračující. K tomu, aby vše zvládlo, potřebuje především dobrou a vyváženou stravu. Záhy po narození zná už rozmanité chutě. Zpočátku je přijímá společně s mateřským mlékem, nastane však čas, kdy je bude vnímat i jinou cestou než jen kojením.

Kdy?

Pokud je dítě plně kojené a dobře prospívá, nastává toto období okolo šestého měsíce. Mléko přestává stačit pokrývat veškeré energetické a nutriční potřeby dítěte. Proto přichází na řadu příkrmy, které pomáhají přispívat k optimálnímu růstu, vývoji mozku a k budování imunitního systému. Čas, kdy dítě dostává první nemléčný příkrm, není dán jen vývojem funkce trávicího ústrojí, ale také dosaženým stupněm neuropsychického vývoje. Dítě dospívá do vývojové fáze, kdy může začít polykat i netekutou stravu. Obvykle právě v tomto věku začne také projevovat touhu po „vašem“ jídle - natahuje se po něm, křikem upozorňuje, že by také rádo ochutnalo.

U dětí, které jsou živené umělou kojeneckou výživou, je možné začít s příkrmy již od ukončeného 4 měsíce. S příkrmy lze ovšem začít i později. Jejich zavádění by vždy měla předcházet porada s pediatrem. Každé dítě je individualita a má jiné nároky a potřeby.

Co?

Jako první přichází ke slovu zelenina, obvykle mrkev, a to v době oběda. Začínáme vždy jedním druhem zeleniny, teprve po 3 až 4 dnech přidáme další druh. Pokud by dítě některou potravinu nesnášelo nebo na ni bylo alergické, maminka ji snáze identifikuje. Až si dítě zvykne na zeleninu, může maminka zkusit přidat libové, nadrobno nasekané nebo umleté vařené libové maso.

Stejným způsobem se postupuje u druhého příkrmu - ovoce na svačiny. Opět se několik dnů zkouší jeden druh, jako první to bývá hodně zralý banán. Přednost by mělo mít vždy sezónní ovoce. Nejvhodnější je podávat dítěti jídlo ve formě pyré nebo kaše. Ovoce nebo zelenina se dobře omyje, uvaří v kojenecké vodě doměkka, rozmixuje, případně rozmačká vidličkou najemno tak, aby vznikla řídká kaše. Jídlo dítěti zásadně nesolíme ani nepřislazujeme. Odmítá-li dítě některou potravinu, není vhodné jej do jídla nutit. Možná mu zachutná později. Večerní kojení v tomto období pomalu nahrazují první kaše. Nejčastěji se začíná kaší rýžovou či takovou, která neobsahuje lepek.

Dítěti může maminka připravovat pokrmy sama, nebo sáhnout po hotových příkrmech, které se dají běžně koupit v obchodech. Jejich velkou výhodou je značná úspora času. Zejména na odpolední svačinku přijdou nejrůznější ovocné přesnídávky vhod. Rozhodně by však neměly být doslazovány cukrem a měly by mít co nejvyšší ovocný podíl.

Kolik a jak?

Zpočátku se možná podaří dostat do pusinky jednu, možná dvě lžičky nového jídla a děťátko bude třeba dokrmit ještě mlékem. Kojení zůstává stále hlavním zdrojem tekutin, živin i energie. Ke zkoušení prvních příkrmů je vhodné vybrat si dobu, kdy bývá děťátko dobře naladěné a maminka nemusí nikam pospíchat. Nejčastěji to je čas oběda. Jedno krmení by nemělo trvat déle než 15 až 30 minut. Rozhodnutí kolik toho dítě sní, by mělo zůstat jen na něm. Důležitou součástí každého snědeného sousta bude pochvala. A rozhodně jej nenuťte, aby nepřestalo vnímat vlastní pocity hladu a sytosti a nezačalo se řídit tím, co má na talíři - to je přímá cesta do náruče obezity!

úvodní foto: http://www.culinate.com

zdroj: Nestlé