Bezplenkovou komunikační metodu si vybírají rodiče, kteří věří své intuici.

A také jsou ochotni - zejména v počátku, být s dítětem v těsném kontaktu víceméně nepřetržitě. Abyste totiž dokázali vypozorovat signály miminka upozorňující na potřebu vylučovat, je třeba mít jej pokud možno neustále těsně při sobě, čili v šátku.

Čtěte také:

Dítě tak s rodiči tráví celý den a přizpůsobují se sobě navzájem. Nošení v šátku navíc umožňuje dítěti z lepší perspektivy (než je např. Kočárek nebo postýlka) pozorovat svět a dění kolem sebe. Má více podnětů - a to nejen zrakových. Matka během dne dělá mnoho pohybů, na které dítě musí reagovat.

Výhodou je hlavně úzký celodenní tělesný kontakt, vzájemná důvěra a úcta. Dítě nenecháváme sedět v mokré nebo pokálené plence, reagujeme ihned, protože víme kdy.

Batolení bez objemného nákladu

Autorka publikace Bez plenky, Ingrid Bauerová je přesvědčena, že je to stejně přirozené jako že dítě kojíme také kdykoli má hlad a dá to najevo. Pokud rodiči tento model vyhovuje, nejspíš mu bude blízká i přirozená hygiena kojenců. Za velkou výhodu považuje také pozdější batolení bez více či méně objemné vložky mezi nožičkami, které brání v přirozeném pohybu při prozkoumávání okolí.

Vyladění

Používá v knize také pojem tzv. vyladění. Znamená to, že dáváme volný průchod všem signálům, které od miminka přicházejí, jsme k nim citliví a jsme připraveni na ně reagovat. Vyladěni nemusí nutně znamenat bezplenkovou komunikační metodu, může znamenat, že jen přesně víme, kdy dítě koná svou fyziologickou potřebu a to je tak v nepříjemné situaci jen maličký okamžik.

Signály

Dítě většinou nenosí žádnou plenu, nebo tzv. minimální plenu, která zachytí případnou nehodu. Dítě je podle této teorie schopno od narození vylučovat vědomě a umí dát určitým způsobem najevo, že „to přijde“. Západní civilizace se ovšem odnaučila poslouchat plně své instinkty, proto se řada maminek musí pozorněji učit tyto signály rozpoznávat.

Miminko se na nočník neposazuje, maminka ho drží v klubíčku. Tím pádem nedochází k žádným nežádoucím tlakům na páteř. Pro usnadnění komunikace používá maminka zvolený signál pro vykonání potřeby (například „ččč“). Může to být jakýkoliv zvuk, je však lépe zvolit takový, s nímž miminko nepřichází běžně do kontaktu.

Zdroj: Ingrid Bauerová, Bez plenky. Laskavá moudrost přirozené hygieny nemluvňat nakladatelství Dharma Gaia

http://www.duverujsveintuici.cz/prirozena-hygiena-kojencu/