Inteligence je nejspíše z velké části vrozená, nicméně ovlivnit její výši lze do určité míry i po narození dítěte.

Na zvyšování inteligence se podílí nejspíše nenasycené mastné kyseliny obsažené v mateřském mléce a gen FADS2 dítěte. Tento gen má přibližně 90 procent populace. Gen ovlivňuje vstřebávání nenasycených mastných kyselin, které jsou klíčové pro rozvoj mozku a nervových zakončení.

Při dlouhodobém výhradním kojení lze zvýšit IQ až o sedm bodů!

Délka kojení přitom podobně významně fyzický vývoj dítěte neovlivňuje. Přestože nejde o tak velké rozdíly, doporučují někteří odborníci kojiení až do dvou let věku dítěte.

Podle statistik kojí nejméně ženy nad 35 let a mladší 17 let a dále ženy, které porodily tři a více dětí. Nejvíce jsou kojené děti matek ve věku 21 až 29 let.

Hudební vzdělávání

Z výsledků studie publikované v květnovém čísle časopisu Journal of Educational Psychology.Navštěvování hudebních lekcí pravděpodobně podporuje rozvoj inteligence dětí a vede ke zlepšování jejich školních výsledků. Čím déle se děti hudebně vzdělávají, tím vyšší tento příznivý vliv na intelekt je. Navštěvování hodin hudby po dobu šesti let znamená nárůstu IQ v průměru o 7,5 bodu ve srovnání s dětmi,které se hudbě nevěnovaly. U středoškoláků odpovídalo šestileté hudební vzdělávání nárůst IQ v průměru o 2 body ve srovnání s vrstevníky, kteří hodiny hudby nenavštěvovali.Uvedená výzkumná zjištění ukazují, že navštěvování hudebních kurzů je u dětí dobrým prediktorem vyššího intelektového potenciálu v pozdější době. Vyšší IQ přitom koresponduje také s lepšími školními výsledky.

Znakování a další podnětný rozvoj mozkových hemisfér

Na zvyšování IQ se možná podílí také znakování s miminky. Byly provedeny určité výzkumy, ale výsledky nejsou bohužel zcela jednoznačné. Osmileté děti, které jeko miminka znakovaly, měly v průměru podle měření i 12 bodů vyšší IQ než jejich neznakující vrstevníci. A o tom se právě vedou spory. Není totiž zcela jasné, zda ke zvýšení IQ došlo díky vlastnímu znakování nebo systematické práci rodiču s dětmi. Faktem zůstává, že spoje v mozku, které znakující děti používají, by bez znaků zůstaly nevyužity. Psycholožka Eva Bobůrková říká, že obecně rozvoji inteligence mohou napomáhat látky, které podporují vývojmozku, vyživují nervové buňky - je to i již zmíněné mateřské mléko, ořechy, rybí tuk, ale jde jen o doplněk, nikoli faktor, který by zásadně měnil vozené předpoklady.

Pravidlený pohyb těhotné

Američtí odborníci také zjistili, že ke zvýšení IQ dítěte přispívá pravidlená pohybová aktivita matky (30 minut denně). "Děti, jejichž matky cvičily denně aspoň 30 minut, mají v průměru o osm bodů vyšší IQ než děti, jejichž matky byly po většinu těhotenství pasivní. Kojení po dobu nejméně devíti měsíců přidává k intelektu dalších šest bodů," řekl badatel deníku The New York Times . Těhotným ženám se přitom tradičně nadměrná fyzická aktivita v prvních měsících těhotenství zakazuje. "Cvičení svalstva posiluje růst neuronů a napomáhá okysličování vytvářejícího se mozku," píše Nisbett. Matky tak mohou zvýšit IQ svého dítěte až o 14 bodů.

Druhý Einstein

Důkazem, že se můžete narodit s velmi vysokým IQ je dvouletý Brit Oscar Wrigley. hlapec je prokazatelně inteligentnější než 99,99 procent lidské populace. Tradiční IQ test pro něj nestačí, jelikož Stanford-Binetův test má škálu pouze do kvocientu 160 a není schopen vyšší výsledek přesně změřit...

Zdroj: McGill University, ČTK, rodina.cz, ÚZIS. Eva Labusová, rozhlas.cz, eva babůrková sama doma,