Přídatné látky vylepšují potraviny a udržují je déle trvanlivé, hezké a chutné. Vylepší i naše zdraví?

CO JSOU „ÉČKA“

Přídatné látky neboli aditiva nebo také „éčka“ jsou látky (například barviva, emulgátory, antioxidanty, konzervanty), jež se přidávají do potravin kvůli vylepšení nebo zachování trvanlivosti, chuti či vzhledu.

V České republice reguluje používání a označování povolených přídatných látek vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin. Výrobci tak mají povinnost uvádět přídatné látky na obalu výrobku. V celé Evropské Unii mají povolené látky kód složený z písmene E a tří nebo čtyř čísel, odtud označení „éčka“.

Účinky se násobí

U všech používaných potravinových přísad existují maximální doporučené denní dávky, které je jen velmi těžké v běžné denní stravě překročit. Při stanovení bezpečných dávek odborníci ale nepočítají s tím, že člověk nekonzumuje pouze tuto jednu potravinu / nápoj, ale i mnoho dalších, které obsahují další éčka. Do těla se tak dostává velké množství umělých látek, které lze jen velmi těžko spočítat.

Navíc se jejich účinky na lidský organismus mohou sčítat nebo dokonce násobit! „Éčka“ se dělí na mnoho skupin. Mezi nejčastěji používaná éčka patří konzervanty, barviva, aromata a náhradní sladidla, dále například antioxidanty, kypřící látky, zahušťovadla, stabilizátory a emulgátory.

KONZERVANTY

Konzervační látky zabraňují šíření mikroorganizmů v potravinách. Pokud je potravina mikroorganizmem napadena, dojde u ní ke změně vzhledu, barvy, tvaru, chuti a především nutriční hodnoty. Některé mikroorganizmy mohou vytvářet i jedy, tzv. toxiny, které jsou pro člověka velmi nebezpečné. To je důvod, proč se potraviny konzervují. Velmi často se používají chemické konzervanty, z nichž některé mohou způsobovat reakce podobné alergiím.

Proto je doporučováno konzervovat vždy co nejpřírodnější cestou - vařením, pasterizací, sterilizací, chlazením, mražením nebo sušením. V dnešní době existuje výhoda technologií a obalů, díky kterým se můžeme vyhnout použití chemických konzervantů.

E 200 - KYSELINA SORBOVÁ A JEJÍ SORBANY (E 201, E 202, E 203)

Kyselina sorbová a její soli (sorbany) zabraňují růstu plísní, kvasinek a bakterií v potravinách, zejména v sýrech, marmeládách, sušeném ovoci, majonézách a nápojích. Při vnitřním požití nejsou známy žádné negativní účinky, ale při vnějším použití mohou vznikat alergické reakce na pokožce.

E 211 - BENZOAN SODNÝ A DALŠÍ BENZOANY

Benzoan sodný je jeden z nejpoužívanějších konzervantů. Je dobře rozpustný ve vodě a používá se do nealkoholických nápojů, hořčic a omáček. U citlivých lidí se mohou dostavit reakce podobné alergiím, jako je kopřivka, ale také astma.

Benzoany v kombinaci s tzv. AZOBARVIVY (viz níže) jsou považovány za nebezpečnou kombinaci v souvislosti s podezřením na vznik hyperaktivity u dětí.

E 242 - DIMETHYLDIKARBONÁT

Používá se při výrobě nealkoholických nápojů, vín a čaje. Nebyly pozorovány žádné negativní účinky.

BARVIVA

Barviva hrají důležitou roli při výrobě průmyslových potravin - barva potraviny často utváří první dojem spotřebitele. Barviva lze rozdělit do dvou skupin na barviva přírodní (rostlinné, živočišné či nerostné zdroje) včetně barviv přírodně identických (vyráběna synteticky, ale po chemické stránce stejná jako přírodní barviva) a barviva syntetická. Tato syntetická barviva mohou často způsobovat reakce podobné alergiím a v případě azobarviv také vyvolávat dětskou hyperaktivitu. Proto je dobré vybírat potraviny a nápoje bez barviv nebo s barvivy přírodními.

Azobarviva

Azobarviva jsou látky, u nichž existuje podezření na vyvolání dětské hyperaktivity. Evropský parlament přijal koncem roku 2008 nové Nařízení, podle kterého budou výrobci potravin a nápojů povinni uvádět na obalech výrobků obsahujících některé z azobarviv toto upozornění: „Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí". Azobarviva mohou být při přecitlivělosti nebezpečná zvláště v kombinaci s konzervanty benzoany (viz výše).

E 102 - TARTRAZIN

Citrónově žluté barvivo se používá k barvení nápojů, pekařských a mléčných výrobků, polévek, omáček a hořčice. Konzumaci této látky mohou doprovázet alergické, astmatické problémy a dětská hyperaktivita.

E 110 - ŽLUŤ SY

Źluté až oranžové syntetické barvivo často používané k barvení nealkoholických nápojů, pekařských výrobků a pilulek. Může vyvolávat alergické reakce, kopřivky a je spojováno s dětskou hyperaktivitou.

E 122 - AZORUBIN

Červené barvivo, které se používá k dobarvování alkoholických a nealkoholických nápojů, cukrovinek a mléčných výrobků. Může vyvolávat alergické reakce a dětskou hyperaktivitu.

E 133 - BRILANTNÍ MODŘ FCF

Barvivo nafialovělé barvy je obsaženo v nealkoholických nápojích, pekařských a cukrářských výrobcích. Jeho složení může způsobovat dětskou hyperaktivitu a existuje podezření na rakovinotvorné účinky.

Ostatní barviva

E 129 - ČERVEŇ ALLURA

Barvivo se využívá k dobarvování mléčných výrobků, alkoholických a nealkoholických nápojů a cukrovinek. Může vyvolávat alergické reakce a dětskou hyperaktivitu.

E 150D - AMONIAK-SULFITOVÝ KARAMEL

Používá se při barvení kyselých potravin a nealkoholických nápojů. V malém množství nepůsobí negativně na lidský organizmus.

E 160E - BETA-APO-8´-KAROTENAL

Získává se z citrusových plodů a používá se k barvení nealkoholických nápojů, sladkostí a zmrzlin. Část látky se v těle přeměňuje na Vitamín A.

AROMATA

Aromata jsou látky zvýrazňující chuť a vůni potravin. Aromata lze dělit na syntetická, přírodní a přírodně identická.

SYNTETICKÁ AROMATA

Syntetická aromata jsou uměle vyrobená a jejich chemická struktura je jiná než u přírodních aromat (jedná se o odlišné látky s podobnou chutí nebo vůní).

PŘÍRODNĚ IDENTICKÁ AROMATA

Přírodně identická aromata jsou synteticky vyrobené látky podle přírodních látek. Jejich chemická stavba a vlastnosti jsou stejné jako u přírodních aromat, ale mohou obsahovat nečistoty dané syntetickým způsobem výroby.

PŘÍRODNÍ AROMATA

Přírodní aromata jsou získávána z přírodních potravin (extrakty).

V rámci provedeného průzkumu výrobci vždy uváděli pouze, zda se jedná o přírodní či přírodně identické aroma. Nebyly uváděny podrobnosti.

NÁHRADNÍ SLADIDLA

Náhradní sladidla lze rozdělit do dvou skupin: na kalorická a nízkokalorická. Mezi nízkokalorická sladidla patří například sacharin, cyklamáty, aspartam či acesulfam K, sacharin. Sladidla této skupiny mají vyšší sladivost než cukr, nezpůsobují tvorbu zubního kazu a jsou vhodná pro diabetiky. Kalorická sladidla mají podobnou sladivost jako cukr, proto je důležité vědět, které sladidlo bylo při výrobě potraviny použité. Při výrobě nápojů se obvykle používají nízkokalorická sladidla pro snížení energetické hodnoty nápoje („nahrazují“ cukr). U některých náhradních sladidel však existuje podezření z nežádoucích účinků na organismus.

E 954 - SACHARIN

Jedná se o jedno z nejsilnějších sladidel. Přidává se do žvýkaček, nápojů a cukrovinek. U sacharinu existuje podezření z karcinogenních účinků.

E 950 - ACESULFAM K 

Je to velice silné sladidlo, dobře rozpustné ve vodě. Používá v potravinách bez cukru. Dříve provedené studie vykazovaly možnost karcinogenních účinků. Dnešní studie toto podezření nepotvrdily a v malém množství by neměly člověku způsobit vážnější problémy.

E 951 - ASPARTAM

Aspartam je sladidlo, které se používá jako náhražka klasického cukru a přidává se do žvýkaček a nápojů. Aspartam se v těle rozkládá na látky, které mohou negativně ovlivnit funkci mozku. Vyšší množství může způsobovat bolesti hlavy, žaludeční problémy a pro citlivé osoby může být návykový. U aspartamu existuje podezření z karcinogenních účinků.

POTRAVINÁŘSKÉ KYSELINY

Většina okyselujících látek se přirozeně vyskytuje v různých potravinách. Jedná se o organické nebo anorganické kyseliny a látky, ze kterých kyseliny vznikají působením vody a tepla. Kyseliny dodávají potravinám kyselou chuť a zároveň je mohou konzervovat. Existují přírodní a syntetické potravinářské kyseliny. Některé potravinářské kyseliny narušují zubní sklovinu a mohou způsobit odvápnění kostí.

E 330 - KYSELINA CITRONOVÁ

Přírodní potravinářská kyselina. Zabraňuje množení bakterií a plísní v nápojích, zpomaluje žluknutí a používá se také jako ochucovadlo. Ve větším množství kyselina brání vstřebávání vápníku. V malém množství je považována za bezpečnou látku.

E 338 - KYSELINA FOSFOREČNÁ

Syntetická potravinářská kyselina. Nejlevnější a zároveň nejsilnější okyselující látka, která přidává např. kolovým nápojům charakteristickou štiplavou chuť. Používá se při výrobě nápojů, sýrů, tuků, margarínů a mnoha dalších potravin. Většina dlouhodobých studií potvrzuje, že vyšší dávky kyseliny fosforečné v potravě zabraňují ukládání vápníku v kostech a působí tak jejich částečné odvápnění. Je zde také podezření z narušování zubní skloviny.

JINÉ

KOFEIN Kofein je alkaloid, který stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Zdravým jedincům neškodí, pozor by si na něj měli dávat lidé s onemocněním srdce, žaludku (z důvodu překyselení) a kostí (osteoporóza). V žádném případě není vhodný pro děti. Jedná se o nejrozšířenější stimulant.

TEIN (THEIN) Tein je alkaloid obsažený v čaji. Zatímco kofein v kávě rychle povzbudí, ale stejně rychle vyprchá, účinkuje tein v čaji šetrněji a povzbudí na delší dobu. Nevhodný pro děti.

Zdroj: TetraPak