Je školství plné důchodců? Omyl! Hlavní problémem jsou nevzdělanci za katedrou! Existuje dnes ještě vůbec něco, co udrží mladého kantora u učení? Skoro ne...

Veřejností prostupuje několik mýtů o školství. Jedním z nich je i ten, že je plné důchodců. Není - je plné nevzdělanců. Bohužel.

Před dvěma lety probíhalo genderové šetření na státních školách (mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách včetně škol pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami), které ukázalo, kde se skutečně skrývá tragédie našeho školství. Tady jsou některé jeho výsledky.

Běžné učitelce je 36 - 45 let

Přibližně 61% všech pedagogů v regionálním státním školství je ve věku 36 - 55 let. Polovinu tvoří učitelé do 36 let, polovinu nad 36 let. Nejtypičtějším pedagogem je učitelka ve věku 36-45 let (32,7 %), muži se ve školství vyskytují nejčastěji ve věku 46-55 let (27,8 %).

V mateřských školách pracovalo 11,2 % učitelů ve věku 26-35 let. Učitelé ve věku 56-65 let tvořili v mateřských školách 11,7 % . Učitelů na základních školách ve věku 26-35 let je dvakrát tolik, než učitelů v kategorii 56-65 let. Jak z těchto čísel vyplývá, ve stáří tedy problém není, většina učitelek a učitelů je v ideálním středním věku.

Platové tabulky nevyhovují

Skutečnou tragédií našeho školství je totiž něco trochu jiného: v prvé řadě nástupní plat začínajících učitelů a platové žebříčky podle věku a množství přibraných funkcí (většinou formálních): správa kabinetu, metodický vedoucí apod.

Podle šetření ISP (informační systém o platech) činil v roce 2007 průměrný měsíční plat učitelů regionálního školství do 1 roku praxe (bez ředitelů a zástupců ředitele) 16 459 Kč. Učitelé - muži do 1 roku praxe pobírali o 1 129 Kč více než učitelky.

Nejlepší je být rovnou padesátník

Z pohledu genderu a druhu školy dostávali nejvíce začínající kantoři a kantorky ze škol určených pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Nejméně naopak dostávali učitelky a učitelé mateřských škol. I když se průměrné měsíční platy nejvíce zvyšují u prvních dvou věkových kategorií, tedy ve věku do 25 a 26-35 let, je smutné, hlavním kritériem odměňování stále zůstává počet odsloužených let. Důchodci tak berou o mnoho tisíc korun více. I když někdo 30 let tyranizuje žáky nevhodnými výchovnými a vzdělávacími metodami, vydělá si víc než schopný mladý učitel.

"Pamatuji pana učitele ze základní školy ve Vršovicích, který vyhrál soutěž Amos roku. Ještě mu nebylo třicet. První a druhý rok praxe byl nadšený a děti ho zbožňovaly. Ve třídě byl úplně neuvěřitelný: hrál dětem na kytaru vlastní písničky, celý den se s nimi dorozumíval pantomimou, zrušil lavice, většinou se sedělo v kruhu. Třetím rokem si pořídil miminko. Byl utahaný a nedokázal uživit rodinu. Čtvrtý rok se školstvím skočil nadobro. Dnes úspěšně podniká. Školství přišlo o vynikajícího a nadšeného kantora, na kterého můj syn dodnes vzpomíná s láskou. A já jsem ráda, že jeho vstup do školy provázel právě tenhle pan učitel. Věčná škoda, že ho školství nedokázalo důstojně zaplatit," lituje maminka jednoho z žáků.

Vysokoškolské vzdělání není samozřejmost

Další katastrofou pro české školství je dosažená úroveň vzdělání učitelů. Pouze 65,7 % učitelů působících na školách v roce 2007 mělo vysokoškolské vzdělání. Nejvíce jich bylo na odborných školách a konzervatořích (88%), nejméně v mateřských školách (pouze 4, 5%).

Příprava pedagogů k tomuto náročnému povolání prošla v posledních letech mnoha změnami souvisejícími s celkovou školskou reformou. Přestože má výuka stále nedostatky a je pro svou zakonzervovanost často kritizována, pořád nabízí slušnou a komplexní výbavu, kterou jinde těžko pohledáte. Nároky na pedagoga (zvláště prvního stupně) jsou totiž v současné době velmi vysoké. Vzdělání zaručující kvalifikovanost učitele a z něj plynoucí schopnost vykonávat profesi, by tedy mělo být z hlediska finančního hodnocení prioritou. Bohužel není tomu tak

Chybí konkurence

A tak se školství pohybuje v bludném kruhu. Platy kvalitních učitelů rostou (tedy spíš nerostou) v podstatě bez ohledu na jejich práci, takže je ve školství brzy přestane cokoli držet. Do škol se naopak trousí nevzdělaní lidé, kteří zašiti za katedrou a schovaní před jakoukoli kontrolou, učí naše děti bez širších znalostí problematiky. A ředitelé nemají na výběr, protože vzhledem ke katastrofálním platům chybí konkurence.

Obrana rodičů? Existuje jediná. Chcete-li, aby vaše dítě prosperovalo, dobře si rozmyslete, na kterou základní školu půjdete k zápisu. Než potomka vložíte do rukou učitele, ověřte si, kdo bude vaše dítě vzdělávat. Protože pokud mu budou chybět základy, nemá šanci to na střední škole dohnat.

zdroj: uiv.cz