24.2.2010 mon
Problémům českého školství jsme se věnovali minulý týden. Dnes se na ně podíváme z druhé strany, zpoza katedry. Jsou vždy rodiče pro přetížené a špatně placené učitele těmi správnými partnery?
Jaký je jejich přístup ke kantorům, s nimiž děti tráví v součtu víc hodin než s tátou a s mámou? Funguje spolupráce rodina - škola? Nebo je přístup rodičů ke vzdělání a škole obecně jedním z důvodů, proč úroveň školství stále klesá?
Třídní schůzky. Prostor pro nostalgické vzpomínky. Někdy přehlídka ztraceného času (u těch pánů učitelů či paní učitelek, co se rádi a rády poslouchají). A občas příležitost politovat kantorku, která se ocitá pod nezaslouženou palbou kritiky...
„Víte, paní učitelko, ta naše holka vůbec není zlá. Sice jí učení moc nejde, ale na vaši výběrovou jazykovou základní školu určitě patří. Vy totiž moc přísně známkujete, dítě pak ztrácí motivaci. A že chodí v páté třídě skoro každý den do školy pozdě? No s tím se asi budete muset smířit, to má totiž po mně. Já taky chodím všude pozdě!“ Mamince podnikatelce planou tváře spravedlivým rozhořčením a paní učitelka jaksi nenachází zdvořilých slov. Nechat po škole rodiče, ať už za pozdní příchod nebo za jejich vlastní ambice přenášené na děti, bohužel nemůže... A co teprve, když se dostaví tatínek - bohatý ředitel zeměkoule, přesvědčený, že on by školství (světové finance či fotbalovou ligu) srovnal raz dva, jen mít dostatek času!
A jsme opět u problému, na kterém vše začíná a končí. Je to „jen“ o penězích. Ať chceme nebo ne, jsou to ony, kdo potvrzují naše postavení ve společnosti. Kdo dávají ze pravdu těm vlivným a bohatým bez ohledu na vzdělání a chování. Kdo dělají z kantorů opovrhované proletáře a staví je do nedůstojného postavení. Pokud má totiž učitel vysokoškolský titul, má též jistotu, že se kvůli své profesi ocitne z hlediska příjmů na samém chvostu. Nyní berou vysokoškoláci v průměru od 30 do 48 tisíc korun, tedy zhruba dvojnásobek průměrného platu. Průměrný výdělek vysokoškoláka se pohybuje okolo 220 Kč/hod. Jeho konkrétní výše je však dána regionem, kde člověk působí, a hlavně zvoleným oborem. Pražští vysokoškoláci berou až 294 Kč/hod, což je o 50 % více, než vydělávají vysokoškoláci na Vysočině. Nejvyšší platy mají zaměstnanci v oboru peněžnictví a pojišťovnictví (362 Kč/hod), poměrně vysoký plat je také v odvětvích energetiky (298 Kč/hod) a dobývání surovin (295 Kč/hod). Naopak nejnižší platy mají zaměstnanci v lesnictví (167 Kč/hod) a úplně nejhůř jsou na tom zaměstnanci ve školství (151 Kč/hod). Poněkud tristní, když právě učitelé mají na starosti vzdělání a výchovu našich dětí!
A obrana? Jedna humorná koluje v současné době po internetu. I když ve světle předchozích statistických údajů vlastně možná ani tak moc směšná není... Takto by mohla vypadat automatická telefonní linka do školy:
Dobrý den, dovolali jste se na automatickou ústřednu naší školy. Pro spojení se správným zaměstnancem si vyslechněte všechny možnosti výběru.
Děkujeme za váš zájem o všeobecné a veřejné vzdělávání. Pokud si uvědomujete, že toto je reálný svět a vaše dítě musí být odpovědné za své chování, práci ve třídě a domácí úkoly, a že není chybou učitele, když vaše dítě neprojevuje žádnou snahu, zavěste a mějte hezký den!
zdroj statistických informací: http://dumfinanci.cz
Berete tyto léky? Ničí erekci!
Byla mi nevěrná! S mým nejlepším kamarádem...
Kolik snesete alkoholu? Centrum.cz | Atlas.cz 1999 – 2012 © centrum holdings O nás | Všechny služby | Volná místa | Reklama | Služby firmám | Všeobecné podmínky | Nápověda
Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.