Dvanáctiletí britští školáci unesli a umučili tříletého chlapečka, „aby věděli, jaké to je“. Osvojená dcera objednala vraždu nevlastní maminky a sama se na ní podílela. Chtěla jen jediné: peníze.

Dva američtí studenti mučili a zavraždili ve své škole dvanáct spolužáků a učitele. Vybrali si na to den výročí narozenin Adolfa Hitlera. Osmnáctiletý student zastřelil v Německu třináct učitelů, dva spolužáky a policistu. Šlo těmto tragédiím zabránit? Někteří psychologové se domnívají, že nikoli. Jiní doufají, že snad ano.

Rodina kriminálníků

Genetická výbava vzniká v okamžiku početí a dál se nemění. Člověk je však ovlivněn nejen dědičností, ale také výchovou a prostředím. Nejvíce na něj mají rodiče vliv do tří let věku. Něco málo ještě zmohou, než nastoupí do školy. A pak už nezbývá než doufat., že potomkovy geny budou stát na jejich straně.

V jedné nizozemské rodině se kriminální chování dědí z otce na syna. Její historie je plná žhářství, rvaček, znásilnění a loupeží. Jeden za synů je automechanik. Když mu šéf vytkl lajdáctví v práci, naháněl jej po dvoře v opravovaném autě. Druhý syn pobodal vychovatele ve školní jídelně vidličkou na porcování masa. Zoufalá matka se dostala až k odborníkům na genetiku. Ti zjistili, že muži v rodině mají těžce narušený gen pro enzym označovaný jako MAOA, jenž v mozku likviduje některé látky přenášející nervové vzruchy. V důsledku toho prožívali více vzteku a měli menší zábrany. Přesto odborníci došli k závěru, že samotný gen z nikoho násilníka neudělá.

S věkem vítězí geny

Zatímco v mládí formuje člověka hlavně vliv prostředí, s věkem se začínají více projevovat geny. Některé vlastnosti přímo určují (barva očí, krevní skupina), u jiných znamenají rizikové faktory. Podílejí se třeba na sklonu k cigaretám, alkoholu či drogám (ale kouřit, pít nebo fetovat nikoho nenaučí). Geny výrazně ovlivňují narcismus, erotomanii, homosexualitu. A také obezitu včetně rozložení tukových buněk v těle: někdo jí normálně a má postavu jak baletka, jiný musí proti velkému zadku či pivnímu mozolu tvrdě bojovat. Geneticky jsou podmíněny i sklony k riskování, víře, depresi, náměsíčnosti či nevěře. Dědičnost ovlivňuje také dynamiku nebo naopak vytrvalost.

Už v mámině břiše však na plod působí spousta vnějších vlivů: strach, stres, radost i pohodu. Na asociální chování má vliv i kouření matky v těhotenství, násilí, zanedbávání či zneužívání v rodině a nasbírané negativní životní zkušenosti. Vliv vrozených dispozic a prostředí se potom sčítá. O tom, které faktory nakonec převládnou, se vědci stále dohadují. Výmluvně to dokládá skandál z jedné vědecké konference věnované prevenci násilí ve společnosti. Při tématu „gen agresivity“ se spory mezi renomovanými pány vyhrotily natolik, že odborná diskuse přerostla ve rvačku, jejíž účastníci byli následně z konference vyloučeni...