Řada z nás si vzpomene na vlastní experimentování s alkoholem na různých oslavách a akcích se spolužáky už na základní škole.

Věk dětí, které ochutnají poprvé alkohol je stále nižší a první místo, kde jej dítě ochutná, je často přímo v rodině - na oslavě narozenin, párty, na návštěvě. Není pak divu, že děti vnímají alkohol jako něco příjemného a pro děti přijatelného.

Zatímco rozvoj závislosti u dospělého trvá léta, u dětí a mládeže je to otázka několika měsíců konzumace. Když už rodiče zjistí, že je dítě pravidelně cítit alkoholem, jeví známky opilosti, zanedbává školu a vykazuje změny v chování, pak nastává pochopitelně velký problém pro celou rodinu.

Jeho řešení je složité a bolestné pro všechny zúčastněné. Rodiče by neměli dlouho váhat a co nejdříve se obrátit na lékaře pro děti a mládež či na psychologa. Poradí jim další postup. Alkohol, tak jako jakákoli jiná droga, poškozuje zdraví v tělesné, duševní i sociální oblasti. Proto je daleko důležitější zaměřit se na prevenci, a to hlavně na její možnosti v rodině. S prevencéí se musí začít velmi brzy, ještě než se dítě o alkohol začne zajímat.

Rodina často nedává dobrý příklad

Bohužel, ve většině rodin dostává již malé dítě právě o alkoholu velmi přitažlivé informace a příjemné příklady z praxe. Alkohol je součástí oslav, návštěv většiny rodin, někdy jejich běžného života. (I ve Večerníčku vypije Maxipes Fík sud piva a je mu něm na první pohled příjemně...). Všichni se na alkohol těší, pochutnávají si na něm, jsou uvolnění a veselí. Dítě získává dojem, že alkohol je velmi příjemná součást života dospělých. Už tak často nevídají opilost, hrubosti, hádky, ranní nevolnosti a bolesti hlavy. Je tedy nutné dítě seznamovat s účinky i následky nadměrného pití alkoholu. Je nezbytné vysvětlovat, proč dětský organismus nesnese žádný alkohol a proč dospělý zdravý člověk může vypít malé množství denně a neublíží mu to. Je jasné, že tato sdělení budou dětmi lépe přijímána v rodině, kde se to s alkoholem nepřehání.

I děti abstinentů mohou mít problémy

Dítěti nikdy nedáme alkohol ani takzvaně ochutnávat. Dědečkům a tatínkům je třeba zakázat bagatelizující nabídky typu „jen se napij, dej si se mnou, pivo není alkohol, “což se v některých rodinách stává. Dítě musí také znát, že alkohol, ani v malém množství, si nesmí dát řidič, a také musí vědět proč. A důvodem není, „aby šoféra nechytla policie a nepřišel o body.“

Je pravda, že že i praxe a výzkumy ukazují, že ani úplná abstinence nezabrání automaticky dětem v experimentování s alkoholem. Proto je potřeba i v těchto rodinách o alkoholu mluvit.

Mezi další preventivní opatření, která uvádí Karel Nešpor, patří:

Zde je možné nabídnout následující výzkumem ověřená doporučení (Preventing..., 2009, tam jsou i další odkazy):

• O děti pečujte a věnujte jim dost času!
• Stanovte rozumná pravidla týkající se zákazu alkoholu, drog a hazardu. Důsledně a pevně je prosazujte! Případný postih by měl být přiměřený a předem daný (např. omezení kapesného, nebo omezení týkající se času stráveného mimo domov). Měl by následovat bezprostředně po porušení domluvených pravidel.
• Rodiče by své problémy měli řešit efektivně, aniž by do nich vtahovali děti. Účinná je i krátkodobá rodinná terapie, jestliže se vyskytnou v rodině problémy.
• Rodiče by měli být o návykových látkách informováni, aby mohli případě korigovat nesprávné nebo zkreslené informace,které se k jejich dětem dostávají.

Kromě výše uvedených doporučení zmiňujeme i některá další, o jejich efektivitě jsme přesvědčeni, i když ji nelze doložit:

• Pomoci dítěti najít kvalitní zájmy a společnost.
• Naučit dítě odmítat alkohol a drogy, i když je nabízejí starší lidé vůči kterým cítí dítě respekt.
• Dobře spolupracovat s dalšími dospělými v širší rodině i mimo ni - např. se školou nebo lidmi ze sousedství (Nešpor a Csémy, 2003).
• Posilování zdravého sebevědomí. Pochvala by měla převažovat nad kritikou dítěte. Zejména otcové někdy mají tendenci být ke svým dětem kritičtí, čímž mohou snižovat jejich sebevědomí. Nízké sebevědomí a slabé komunikační dovednosti jsou závažnými rizikovými faktory pro vznik závislosti.

zdroj: Mgr. Dagmar Nováková - Fillia, Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc., Andrea Scheansová, Ph.D.