Kojeňáky jsou pozůstatek bolševiků, chceme velký třesk!
Vláda rozhodla, že do dvou let začne zavírat kojenecké ústavy. Opuštěné děti mají nadále směřovat hlavně do pěstounských rodin. Novou koncepci vysvětluje Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vláda rozhodla, že do dvou let začne zavírat kojenecké ústavy. Opuštěné děti mají nadále směřovat hlavně do pěstounských rodin.
Důsledkem tohoto opatření by mělo být posílení práv dětí. Novou vládní koncepci vysvětluje Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů Ministerstva práce a sociálních věcí.
Proč ke změně dochází?
To, co se v České republice děje ve věci ochrany práv dítěte, je průšvih. Je to historický pozůstatek. Bolševici decimovali rodinné prostředí zcela vědomě. Když mám informaci, že 70 % prodejců Nového Prostoru jsou absolventi dětského domova, je něco špatně. Výchovné ústavy neplní svoji funkci. Víme, že 80 % dětí, které jimi prošly, spáchalo v dospělosti trestný čin.
Zvyšujeme komfort v pobytových zařízeních, těšíme se z toho, že opuštěné děti jezdí na výlety k moři. Ale že jim v ústavech odmalička chybí citová vazba, to se pomíjí. V osmnácti letech se ocitnou za branami - a pohodlí je pryč. Jsou uvyklí, že mají všechno zadarmo, že se nemusí vařit, prát, hospodařit s penězi, že nemusí existovat rovné vztahy. Neumějí se v životě orientovat.
Co představuje největší překážky zásadních změn?
Uzavřenost prostředí. Školská, zdravotnická a sociální zařízení - každé z nich si hlídá svůj vlastní píseček. Jenže dítě potřebuje komplexní přístup. Pokud chceme dosáhnout systémové změny, musí změnit přístup všichni najednou: sociální pracovníci, pracovníci pobytových zařízení i služeb. Jinak systém nefunguje a dítě v něm lítá. Chceme velký třesk, kdyby naší ambicí byly jen postupné reformy, nezměnilo by se nic.
Jak by měl vypadat výsledek?
Na konci by měl být systém, který udrží většinu dětí v rodinném prostředí. My víme, že ne všechny děti mohou být doma, že tam jsou v některých případech ohroženy. Ale pak by měly mít jiné rodinné prostředí. Ústavní péče by měla stát až někde na konci - a musí vypadat jinak než dnes. Potřebujeme služby v terénu, zatímco teď je máme v barácích. Transformace je jednoduchá: je třeba, aby se služby zvedly z institucí a vyrazily za klientem.
Jaká bude finanční stránka změny?
Peníze v systému zůstanou stejné, ale budou lépe využité. Zhruba 75 % půjde na prevenci a služby pracující s rodinami a teprve zbytek, asi 25 %, zůstane na ústavní péči. Dnes je tomu opačně.
Máte nějaký časový harmonogram?
Včera bylo pozdě... Ty děti nemají žádný čas, ubíhá jim. Dětství v děcáku není nic moc, i kdyby tam měli dvoumetrové plyšové žirafy.
Nejprve chceme začít u malých dětí. Od příštího roku by se měla změnit pěstounská péče. V roce 2014 bychom se chtěli dopracovat k tomu, že děti do 3 let už nebudou v ústavní péči vůbec umisťovány.
zdroj: Nadace Terezy Maxové dětem
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
