reklama

Mohou děti vidět duchy? Maminky tvrdí, že ano

Cítím mrazení v zádech. Ježí se mi chlupy na krku. Kolem se divně ochladilo. Tak nějak prý lidé vnímají jevy, kterým se obvykle říká duchové. Častěji je mohou vídat děti, které ještě nejsou zatíženy předsudky ohledně toho, co je možné a co možné není. Samozřejmě, že je to leckdy pořádně vyděsí - stejně jako jejich maminky z následujících příběhů.

Foto: Isifa/Thinkstock

Cítím mrazení v zádech. Ježí se mi chlupy na krku. Kolem se divně ochladilo. Tak nějak prý lidé vnímají jevy, kterým se obvykle říká duchové.

Častěji je mohou vídat děti, které ještě nejsou zatíženy předsudky ohledně toho, co je možné a co možné není. Samozřejmě, že je to leckdy pořádně vyděsí - stejně jako jejich maminky z následujících příběhů.

Že by viděla ducha?

"Divná věc se mi stala včera v noci," píše maminka holčičky Marušky na internetu. "Šla jsem spát kolem desáté a pořád jsem přemýšlela nad syndromem náhlého úmrtí. V televizi o něm byl totiž pořad. Litovala jsem rodiny, které touto zkušeností prošly a přemýšlela, jestli v našem domě někdy taková maminka bydlela. Přitom jsem pořád cítila nepříjemné mrazení v zádech. Říkala jsem si, že se mám otočit tak, abych viděla na postýlku, a najednou naše malá, která běžně spí jako dudek, začala řvát a nebyla k utišení. Vzala jsem ji do náručí, ale ona se pořád otáčela směrem ke dveřím a zřetelně dělala ručičkou pápá... Viděla snad duchy? Nebo jsem už doopravdy blázen?"

Děti je asi doopravdy vidí!

Překvapilo by vás, kolik maminek s malými dětmi se na tom shodne. Třeba paní Jaromíra: "Naše roční holčička už párkrát udělala divnou věc. Třeba jsem ji jednou oblékala na pultě, seděla, v pokoji jsme byli jen my dvě, a najednou se začala smát, jakoby na někoho a zamávala. Tak jsem se otočila, že tam stojí manžel - a nikdo tam nebyl... Ještě že se to nestalo večer, ale dopoledne, to bych se asi zbláznila strachy. A náš pes štěkal do rohu, i když tam nic nebylo."

Podobné zážitky má také paní Pavlína: "Když byly mé mladší sestře čtyři roky, také se jednou vzbudila ve tři ráno, mávala a ukazovala na jedno místo, jako kdyby si povídala a pořád tam koukala. Přitom v baráku, kde jsme bydleli, prý zemřel malý kluk. Maminka dokonce musela zavolat faráře, aby vysvětil celý dům: při chůzi po schodech nás mrazilo v zádech, večer se občas sama od sebe pustila voda, slýchali jsme divné zvuky..."

"To mrazení v zádech mívám také, podle toho poznám, že tady jsou," potvrzuje čtenářka Lucka. "Manžel mi nevěří, protože nikdy nic podobného nezažil. Ale naše malá se jednou v noci vzbudila, strašně plakala a ukazovala směrem ke kuchyni - právě tam mívám to mrazení v zádech - takže věřím, že tam něco je. A bojím se."

"Náš malý hodně často koukal v ložnici na skříň a většinou na jedno místo, kde nic nebylo a ani ho nic nemohlo zaujmout. Přesto se smál a povídal si a my si s manželem jsme si dělali legraci, že tam vídá pana Prantla, který před námi v tom bytě bydlel a také zemřel. Možná, že ho tam nakonec opravdu viděl... Nejvíce jsem se bála, když to dělal v noci u kojení, to už se mi nechtělo ani chodit na záchod," přidává svůj příběh maminka Petra.

Červená stuha a bílá svíce

Strach z tajemna doprovází lidstvo od úsvitu dějin stejně jako snaha se před ním ochránit. Co opravdu funguje jako ochrana proti duchům? Prý stačí dát malým dětem pod polštář červenou stuhu, zapálit v bytě bílou svíčku a nahlas prohlásit, že je doma nechcete. Také křížek na krku údajně nezaškodí...

Jaké zkušenosti s nezvanými hosty máte vy? Stalo se vám něco podobného? A dokázali jste své dítě před neznámými silami ochránit? O tom můžete diskutovat pod článkem a hlasovat v anketě.

zdroj:  mojetehotenstvi.cz

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama