Dámy, dělejte to jako muži, život se vám zjednoduší!

„Žehlit prádlo? Mýt nádobí v ruce? To prostě nedělám!“ prohlásil s hlubokým přesvědčením v hlase jediný mužský člen naší redakce. Co my, ženy, na to?

Domácí práce | Foto: Profimedia.cz

Monika Kuncová 2. 8. 2011

„Žehlit prádlo? Mýt nádobí v ruce? To prostě nedělám!“ prohlásil s hlubokým přesvědčením v hlase jediný mužský člen naší redakce.

Ne že by považoval tyto práce za nedůstojné nebo vyhrazené pouze ženám, jde o muže osvíceného – leč typického. Zmíněná činnost podle něj není hodna žádné lidské pozornosti. Od nádobí je přece myčka a trička a džíny se žehlit nemusí...

Ženy jsou prostě moc pečlivé. Začíná to už ve školce a pak se to a nimi táhne celý život - od　holčiček, přes maminky až k　babičkám. Jediné z　toto úhlu pohledu rozumné období, kdy neztrácejí čas otravnými činnostmi, je puberta. Tady nad pořádkumilovnými geny na plné čáře zvítězí hormony. Hlavní motto většiny -náctiletých zní: Co oči nevidí (a nos necítí), to srdce nebolí! U silnějšího pohlaví se tento přístup často nezmění ani v dospělosti.

Je třeba mít pečlivě naklizeno? Nebo občas nezaškodí trochu mužské „velkorysosti“, s níž přehlédnete prach v koutě? Jak k　otravným povinnostem přistupujete vy? Svěřte se ostatním v diskuzi pod článkem!

Zbytečné činnosti? Všechny úklidové!

Utěrka? Na co? Nádobí dřív nebo později uschne samo!
Špinavý sporák? Proč no drhnout, zítra bude zas! No dobře, tak ho jednou za týden přejedu hadrem.
Po jídle má následovat siesta, ne mytí nádobí. Zbytky od oběda olíže pes a talíře samy neutečou.
Mýt hrneček od čaje? Naprostá zbytečnost, a navíc škodlivá! To pravé aroma vzniká jedině v porcelánu označkovaném čajovými usazeninami z předchozího louhování.
To samé platí o pánvi – nejlépe se peče na takové, jejíž povrch má peknou ochrannou mastnou vrstvičku. Každý ví, že odmašťovací saponát škodí zdraví daleko víc než malinko přepálený tuk!
Pivo z flašky chutná nejlépe! A nezvětrá při přelévání do sklenice.
Krájecí prkénko a nůž, mazací nůž a sklenice na vodu jsou přirozenou součástí kuchyně! Mají ležet na lince celou dobu, aby byly po ruce. Mýt je pokaždé, když si ukrojíte kousek chleba nebo vypijete vodu je plýtvání časem i energií.
Žehlení? Na co? Bavlna se skládá do skříně. Když to uděláte dobře, vyžehlí se sama vlastní vahou. A košile? Od té doby, co existují nemačkavé materiály ztratila smysl úplně!
Praní v ruce? Bez komentáře! To snad ani nemyslíte vážně!
Mytí záchodu? Jen v nouzi nejvyšší a ideálně v zastoupení. Běžné znečištění po pár spláchnutích zmizí.
Přezouvání, když je venku sucho? Darmo mluvit! A měli byste vědět, že některé nátody to považují na velmi nehygienické!
Prach na hořejšku skříní nebo pod postelí není vidět – tak proč ho proboha utírat? Tam se nikdo koukat nebude! (Pokud nemáte tchyni jako já – pozn. red. Ta nám vždycky, když přijede na návštěvu, píše prstem do prachu „Ukliďte si!“)
Uklízet papíry na pracovním stole? Ale no tak... Znáte to přece: pořádek je pro blbce, inteligent ovládá chaos!
Kytky jsou sice docela fajn, ale maximálně jedna až dvě. Zalévat každý den zelenou džungli, od toho jsou zahradníci!
Uklízet bundu do skříně? Jistě – jednou za rok, po sezóně. Jinak platí, co se udrží na věšáku, to tam patří!

Co s bordelářem?

„Můj muž je super opora, ale bordelář nehoráznej,“ píše čtenářka na webu rodina.cz. „Za dveřmi máme botník, kam já i děti boty uklízíme. Muž prochází v botách zásadně dál a nechává je, kde ho napadne. Nechápe, co mi vadí na tom, když sundá mladší dceři boty a položí je na jídelní stůl. Nebo když nechá libovolnou součást oděvu ležet pod stolem, vedle postele, v koupelně na zemi... Oblečení, které nosí, skladuje v hromadě vedle postele. Jsme spolu třináct let, prožili jsme dost a pokaždé podržel, takže to beru jako prkotinu. Ale to neznamená, že mě to neštve!“

Tak zní zřejmě přístup většiny českých žen. Přestože mají jiný přístup k pořádku a mužský úklidový „nadhled“ jim ne vždy dělá dobře, dokážou ocenit jiná, důležitější pozitiva svých protějšků. Nebo ne? Hlasujte v naší anketě!