reklama

Vzít se nebo nevzít? Získáte 20 tisíc korun ročně

Do manželství vstupuje čím dál méně lidí, přestože je mnohem výhodnější. Alespoň z právního hlediska.

Foto: Thinkstock

Každý rok vstoupí do manželství 40 tisíc českých párů. Co to znamená? Že se počty sňatků od devadesátých let minulého století snížily o polovinu. Společný život bez uzavření manželství více volí lidé z většich měst a s vyšším vzděláním. Vážně je to ale pro ně tak výhodné?

Zatímco dřív bývalo založení rodiny v životě většinou na prvním místě, dnešní mladí lidé mají úplně jiné starosti. Podle průzkumu dává třetina Čechů přednost úspěchu v práci před časem stráveným s rodinou. Také z toho důvodu mladé páry čekají i několik let, než rodinu vůbec založí. Některé dokonce kvůli kariéře děti nemají vůbec.

Možnosti se musí využít

Důvodem jsou jednak téměř neomezené možnosti, které dnes mladým lidem umožňují cestovat, učit se jazyky anebo studovat v zahraničí. Podle odborníků je proto přirozené, že mladí tyto možnosti využívají a zaměřují se víc na svůj osobní rozvoj či kariéru než na budování rodiny. K tomuto trendu přispívá i modernizace společnosti, která je mnohem tolerantnější k partnerskému soužití bez uzavření manželství, než tomu bylo dříve.

Dalším důvodem, proč páry manželství odkládají nebo jej vůbec neplánují, jsou peníze. Nechtějí společně hospodařit a obávají se dluhů partnera. Zatímco rodinné finance spravuje společně 67 procent manželských párů, u nesezdaných partnerů je to méně než polovina. U manželů není výjimkou ani společný bankovní účet, naopak v případě párů žijících takzvaně na hromádce představuje spíš unikum. 

Finančně samostatní

"Při uzavření manželství vzniká společné jmění manželů, do kterého pak spadá až na výjimky vše, co oba nebo jeden z manželů nabudou, stejně tak jako všechny závazky - například dluhy, které jednomu z manželů nebo oběma mohou vzniknout. U partnerů, kteří spolu žijí ve volném svazku, žádná obdoba společného jmění manželů neexistuje a každý z nich nabývá majetek do svého výlučného vlastnictví. Z toho vyplývá, že partneři, kteří nejsou sezdáni, nenesou odpovědnost za závazky toho druhého, jako tomu je u manželů,“ vysvětluje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Finanční samostatnost je ale vykoupena nemožností uplatnit některé daňové výhody. Například slevy na dani a daňová zvýhodnění mohou daň z příjmu razantně snížit, nárok na ni mají ale jen manželé. "Velké výhody vznikají manželům v oblasti daňových povinností, a to například formou slevy na dani z příjmů uplatněnou za manžela, který je bez příjmů, a to v celkové roční výši až 24 840 korun. U zdravotně postiženého manžela je to až dvakrát tolik," vysvětluje Hartmann a dodává:

Čtěte také: Dnešní manželství: Kdo se bere a kdo rozvádí?

"Podmínkou je žití ve společné domácnosti. Slevu je možné uplatnit i v případě, že manželství netrvá po celý rok, a to poměrně. Rozhodující je stav na začátku měsíce, například pokud byl sňatek uzavřen 15. srpna, slevu je možné uplatnit od září. U nesezdaných párů podává každý z partnerů daňové přiznání sám za sebe a daňová zvýhodnění za partnera uplatnit nelze."

Další otázkou, kterou páry žijící takzvaně na hromádce často řeší, je, zda mají nárok na informace během hospitalizace partnera. "Každý pacient si může sám určit, komu budou informace o jeho zdravotním stavu poskytovány a komu ne. Pokud tak kvůli zdravotnímu stavu učinit nemůže, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby blízké. Mezi ty patří i druh nebo družka. Ve zdravotnickém zařízení ovšem bude obtížnější tento vztah prokazovat," varuje Hartmann.

Otázka dědictví

Řada otazníků vyvstává také v případě smrti jednoho z partnerů. Zatímco při úmrtí jednoho z manželů je druhý v první dědické skupině, u nesezdaných párů je tomu jinak. V případě, že jeden z partnerů, kteří spolu žili ve volném svazku, zemře, má pozůstalý partner ze zákona nárok na dědictví, pokud zesnulý neměl manžela ani žádné potomky. 

Pozůstalý partner dědí podle nového občanského zákoníku v rámci druhé skupiny dědiců, tedy rovným dílem společně s rodiči zesnulého. Podstatné je ale splnit podmínku soužití ve společné domácnosti nejméně jeden rok před smrtí partnera. Pokud by rodiče zesnulého už nežili, bude pozůstalý partner dědit v rámci takzvané třetí skupiny společně se sourozenci, i v tomto případě ale platí podmínka soužití ve společné domácnosti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Sex v létě: Skutečně se teď milujeme častěji?

Domácí násilí nejsou jen facky: Nežijete v něm také?

10 věcí o životě, které singles nikdy nepřiznají nahlas

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama