reklama

Mít sex? Ano! Jen proboha ne ve společné posteli!

Jak je patrno, není to vyhlášení výběrového řízení za účelem obsazení volné postele v mém bytě, to bych si takto veřejně ani netroufl. Mohl jsem ještě napsat: "Půjdeš ke mně bydlet?" jenže ony jsou podobné výzvy pronášeny moc snadno, načež se podstatně obtížněji odvolávají.

Foto: Profimedia.cz

Jak je patrno, není to vyhlášení výběrového řízení za účelem obsazení volné postele v mém bytě, to bych si takto veřejně ani netroufl. Mohl jsem ještě napsat: "Půjdeš ke mně bydlet?" jenže ony jsou podobné výzvy pronášeny moc snadno, načež se podstatně obtížněji odvolávají.

Zažil jsem nedávno známost, při které mne má kamarádka již v rámci prvního společného víkendu stráveného v mém singlovském minihnízdě usadila k počítači za účelem vyhledání bytu, ve kterém spolu budeme bydlet. Nevím, do jaké míry tomu napomohla velikost mé garsonky, ve které je dostatek místa jen v posteli (všude jinde se dva současně se pohybující lidé musí navzájem přelézat, chtějí-li se kamkoli přemístit), nebo skutečná chuť okamžitě soužít. Každopádně jsem se trochu vyděsil, a to nejsem chlap, který by chtěl zemřít sám.

Můj kamarád se podobně překotným způsobem nastěhoval k ženě svého srdce. Svůj krásný byt prodal, peníze spravedlivě rozdělil mezi své děti, které si za ně pořídily své byty, a něco investoval do rekonstrukce domu ženy svého srdce. Tato žena však tak nějak zjistila (je zajímavé, že až po rekonstrukci svého domu, nikoli před ní či během ní), že si zase tak moc nerozumějí. Tak teď kamarád bydlí také v malé garsonce a chodíme spolu na pivo.

Milujeme se - budeme spolu bydlet!

Ono to zní dost logicky. A lákavě. Přesto to není u začínajících vztahů rozumné. To jsem si nevymyslel já, to říkají odborníci! „Největším drtičem touhy je každodennost," říkával Dr. Plzák. Ve snaze užít se co nejvíc, případně si partnera tak trošínku „přitáhnout", sestěhováváme se k sobě často velmi rychle.

Znamená to jediné - že si tím právě to tak žádoucí a krásné období „užívání" a romantické zamilovanosti dobrovolně a především výrazně zkrátíme. Nemusí to samozřejmě znamenat, že se začneme nenávidět. Je-li vztah dobrý, jen podstatně dříve přistaneme po romantickém vzletu na pevné zemi partnerské rutiny a každodennosti. Podstatně hůře může však být u vztahů rizikovějších.

Ach, ty šalebné růžové brýle…

Ano ty, které nám v období značně labilního stavu romantické zamilovanosti berou nadhled. Někdy i zdravý rozum. V tomto období si totiž vyměňujeme jen kladné emoce, zjištěné nedostatky omlouváme či bagatelizujeme, případně podléháme takovým nesmyslům, jako je víra v převýchovu partnera. Zamilovat se „rizikově" umějí i odborníci, kteří mají v popisu práce varovat před rizikovými vztahy. Nejeden z nich by mi to (ač s nevolí) mohl potvrdit. Inu, láska je slepá…

Pokud zalovíme ve vodách, kde se pohybují muži „zakázaní", tedy ti, kteří dokáží spolehlivě zdevastovat jakýkoli vztah, pak nejrychleji odhalitelný je chorobný žárlivec. Toho poučená žena identifikuje již během prvních schůzek. Nepoučená však nikoli! Šikovný alkoholik si dokáže dávat pozor podstatně déle. Může být zábavný, milý… tedy, než začne svůj konzumační výpadek dohánět!

Ostatní z kategorie „zakázaných" mužů, tedy lenoši, hysterici a chorobní vzteklouni, mají „inkubační dobu" a schopnost zamaskovat svoje chování podstatně delší. Někdy i dlouhou řadu měsíců trvá, než se projeví ve své plné zbroji. To už ale může mít takovýto poklad jméno na vašem zvonku… 

To ho mám vyhodit na ulici?

Stává se, že najednou zjistíme, že máme plné skříně věcí neznámého člověka! Vezmeme-li si ty hůře „soužitelné" pány pěkně za sebou, pak nás nečeká žádná legrace. Kdy vyhodit z bytu alkoholika, když přijde nalitý z hospody, nebo ve fázi kocoviny? Reakce může být dramatická v obou případech.

Zbavit se muže líného, který ve vás našel jistotu střechy nad hlavou a pravidelné stravy? To taky není žádná zábava! Kolik srdceryvných výkřiků o zhrzené lásce vyslechnete od hysterika, pokud rovnou nezačne vyhrožovat sebevraždou? A takový nucený odsun chorobného vzteklouna? To je spíše na povolání tankového praporu, než dvoučlenné  policejní hlídky.

Kdy spolu začít bydlet?

Jak už to v partnerských záležitostech bývá, ani na tohle neexistuje univerzální recept. Chcete-li se vyhnout vyloženě rizikovým mužům, zdá se, že bezpečným obdobím k jejich identifikaci by mohl být jeden rok. Pokud během tohoto roku strávíte společnou dovolenou (lépe dvoutýdenní, než týdenní) a všechno klape, může jít strach stranou.

Neznamená to ale, že jste „za vodou", neboť právě po roce (u našich zdrženlivějších předků to trvalo 2-3 roky) přichází období konce romantické zamilovanosti, tedy prubířský kámen každého vztahu. A udělají dobře ti, kteří si počkají ještě před sestěhováním do společné domácnosti, jak tento přechod spojený s odnětím růžových brýlí zvládnou. V takových domácnostech pak může vládnout klid, mír a pohoda.

A jaké zkušenosti máte Vy? Podělte se s námi v diskuzi!

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama