0:00 | 23. 11.
Sbalte si ho!
Kde potkáte mladé milionáře?
Jak pravila kdysi jedna z úspěšných českých spisovatelek – volně parafrázováno – krásní a hodní muži se vyskytují i mezi bohatými. Proč tedy lovit budoucího manžela v chudinských čtvrtích...
Toto je článek pro zlatokopky! Slušné čtenáře zcela jistě pobouří, a proto, prosím, nečtěte dál! Zkusili jsme zjistit, kde se žádaná lovná zvěř skrývá. A zaměřili jsme se na mladší generaci, neboť zkušené starší kusy bývají plaché a daleko lépe se maskují. Kam tedy vyrazit, když toužíte, aby váš budoucí partner patřil k horním desetitisícům?
Do Pařížské!

Rozhodně ne do státní knihovny Klementinum nebo do Národního na balet či operu! Nebudete se chytat ani u neatraktivních sportovních klání jako volejbal nebo tanec se psem. O něco lepší je tenis (mnohaletá stálice), golf či závody F-1. Pořídíte-li si osobního tenisového trenéra, vaše šance vzrostou. Stejně tak se vyplatí pohybovat na karlštejnském greenu. S luxusní vizáží nemusíte ani vzít do ruky golfovou hůl (na držení se stejně pozná, že s ní neumíte zacházet), stačí obsluhovat za barem. A v jistých kruzích letí i drsné mužné sporty jako kickbox či ragby.
Neláká vás sport? Porozhlédněte se po drahých obchodech. V Praze zamiřte do Pařížské, případně do prodejen světových značek jako Boss, Dolce Gabbana, Versace. Mladí milionáři totiž musí mít značkové úplně všechno včetně ponožek a deodorantu, o spodním prádle nemluvě – to zvlášť! Přestože to běžný smrtelník na první pohled těžko rozliší, je pro ně zásadní rozdíl, jestli máte na hlavě pleteného kulicha z Gigasportu (ve slevě za 150 Kč), nebo od Bosse (bratru za 1000 Kč). Nemyslete ovšem, že do Pařížské přijedete metrem, nebo ubohou oktávkou! Musíte mít minimálně Audi kabriolet či SUV, Mercedes, optimálně Ferrari GT (od toho se ostatně odvíjí další moc pěkný koníček: srazy drahých sportovních vozů). Z nákupních center jsou pak oblíbené pankrácké Arkády, kde si lze nechat za pouhých 200 000 korun ušít kožich z činčil až na paty.
Horká Latinská Amerika
Pokud vaše kreditka nepřetéká částkami s pěti a více nulami na konci, zkuste investovat alespoň do posezení v té správné restauraci. Musíte ovšem vědět kam a na co. Chcete-li stejk, je tu Ambiente. Jdete-li na drink (pivo je pro dělňasy a víno pro intelektuály), doporučujeme mojitko nebo cuba libre. Samozřejmě v pravém kubánském stylu, který zaručí podniky Bodeguita del Medio, La Casa Argentina či La Casa del Habano.

Pokud ovšem nejste zrovna známá modelka, nemůžete tam dorazit v džínách a teniskách (ani v converskách ne!). „V první řadě je třeba vzít s sebou kamarádku, abyste nevypadala, že nabízíte placené služby,“ radí studentka Jindra, momentálně zhrzená láskou k jednomu moc pěknému lovnému vzorku. „Je také třeba malovat se, vystrčit prsa a hlavně mít vysoké jehly, nejlépe od Manola Blahnika. Doporučuji i minisukni, tílko s výstřihem – když je na něm velký nápis známé značky, o to lépe – a chlupatou bundičku s leopardím vzorem. Elegance, případně skromnost se rozhodně nenosí, všechno by mělo být výrazné: masivní zlaté šperky a diamanty vítány! Okázalost na první pohled není na závadu, aspoň vás nepřehlédnou. Takže když lodičky, tak z lesklé hadí kůže nebo aspoň jasně červené. Jo a pozor – inteligence se dvakrát nenosí! S konverzací o literatuře se slečny moc neuchytí.“
Kdo je snob?
Zní předchozí řádky tak trochu jako pojednání o snobech? To bude jistě náhoda! Nicméně pokud vás to napadlo, nabízíme základní definici pojmu. Podle všeobecně přijímané teorie má pojem snob latinské kořeny. Původní zkratka „s. nob.“, tedy „sine nobilitate“, česky „bez vznešeného šlechtického původu“ pochází z Anglie 18. století. Přidávala se za jména neurozených studentů v seznamech univerzit Cambridge a Oxford. Existují však i jiná vysvětlení: skotské „snab“ (ševcovský učeň) značící v univerzitních listinách nestudentské zaměstnance, případně výraz ze staré slangové angličtiny ve významu „hloupý měšťák či chátra“. Koncem 19. století začalo slovo „snob“ označovat povýšence, který marně maskuje původ z nižších sociálních vrstev penězi. V současnosti se vnímání pojmu posunuje k intelektuálním hodnotám. Podle Slovníku spisovného jazyka českého je snob „povrchní a nedovzdělaný obdivovatel všeho módního, hlavně v umění“.
autor: mon