"Před nedávnem jsem se přestěhovala na menší vesnici, kde jsem si koupila dům. Těšila jsem se na klidné prostředí, přírodu a sousedy, kterým můžu svěřit kočku, když vyrazím na služební cestu. Ale nic z toho se nekonalo, kromě té přírody. Sousedi se rozhodli, že mi zničí život. Závidí mi nové auto, dům, milence, prostě všechno," píše čtenářka Darina.

Jak to dopadne, když se rozkřikne, že jste sama v luxusním domě, máte každý rok nové auto, slušnou kariéru a ještě ke všemu bydlíte na malé vesnici? Více se dozvíte v příběhu.

Touha po klidu

"Když jsem s makléřem objevila krásný domek v malé vesnici za Prahou, byla jsem z místa nadšená. Téměř za rohem obrovský les a příjemný klid. Nová zástavba sousedila ještě se starousedlíky, což bylo fajn, protože jste si nepřipadali jako v satelitu, kterých je všude plno. Hrozně jsem se těšila, až se vrhnu na drobnou rekonstrukci," vypráví Darina.

Doporučujeme: Byla jsem u porodu. Vyděsilo mě to a svoje dítě nechci

Už při opravách, které bylo nutné na domě provést, měla tu čest poznat své sousedy. Všechno šlo hladce, byli milí, dokonce se nabídli, že Darině pomohou, kdyby něco potřebovala.

Začátek krize

"Když jsem se konečně po dvou měsících nastěhovala, těšila jsem se, že si užiju zahradu, okolí a hned potom se seznámím se všemi sousedy. Rozhodla jsem se, že zkusím udělat malou grilovačku pro nejbližší z nich. Objednala jsem si catering, chlapíka co umí skvělé steaky a oběhla jsem domy v ulici, aby se o víkendu zastavili," píše Darina.

Celá akce probíhala celkem příjemně, přišla sice polovina z pozvaných, ale jinak to dopadlo dobře. Jediné, co Darinu trochu udivovalo, bylo, že se každý ptal na manžela. Při odpovědi, že žije sama, většina z nich jen podivně protáhla obličej.

"Vše klaplo, drinky byly nepřekonatelné, steaky musel každý zbožňovat a já šla spát spokojená, že jsem se dobře uvedla."

Zapomněla jsem na drby

Jenže už druhý den se Darina měla přesvědčit o tom, že malá vesnice s sebou přináší i stinné stránky. A jak se říká, všichni řeší všechno. A co jeden neví, to si domyslí.

"Bylo mi to jedno. Na svůj dům jsem byla pyšná a navíc jsem měla plné ruce práce s přípravou kolaudační party pro své kolegy. Občerstvení dorazilo včas a já mohla přivítat první hosty. Ten večer jsme byli trošku hlučnější a mně nedošlo, že jsem právě rozpoutala válku. V půl sedmé ráno se rozhučely sekačky, vrtačky a já nevím co všechno a bylo po klidu."

Jenže o náhodu opravdu nešlo. Téměř vždy, když se před Darininým domem objevilo auto s nějakou návštěvou, sousedé nelenili a začali na zahrádce něco vyrábět. Když se po nějakém čase přišla zeptat, proč musí sekat v sedm ráno a zda jim nepřijde divné, že při každé její návštěvě se vrhají na hlučné zahradničení, rázně odpověděli. Prý si nemohou dovolit nic nedělat, nemají na to lidi jako ona a navíc, bydlet na vesnici znamená starat se o dům a zahradu, a ne jen pořádat party. V tu chvíli bylo jasné, že sousedi se kamarádit opravdu nechtějí.

Odpadky na zahradě, poškrábané auto, policie

"Když jsem odjela na služební cestu, dům mi hlídala kamarádka. V půl desáté večer slyšela divný ruch, jediný, koho viděla, byl soused, který odbíhal od plotu, a ráno našla na trávníku poházené odpadky z mé vlastní popelnice. Po návratu jsem se jich zeptala, zda někoho neviděli a do očí mi vpálili, že kdybych netrajdala někde po světě, pak bych si svou popelnici mohla pohlídat sama. Nikdo o popelnici před tím nic neřekl, takže bylo až směšně jasné, že dobře věděli, na co se ptám."

A pak následovala řada podobných nepochopitelných útoků. Jednou to byla návštěva policie, že prý narušuje noční klid. Což nechápala, protože ten večer byla pryč. Jindy dostala vzkaz do schránky, kde bylo napsané jen jedno slovo: "DĚVKO".

"Před nedávnem jsem si koupila nové auto, a protože mi předělávali garáž, nechala jsem ho stát před vraty. Během jednoho odpoledne mi někdo poškrábal celý bok. Policie sepsala protokol, ale samozřejmě viník se nenašel. Ale jednou při procházce mě zastavil soused a s úsměvem pronesl: Vy jste si koupila nové auto, že? Mělo zajímavou ozdobu na boku. Neměla jsem sílu nic rozebírat, ale bylo jasné, že o tom věděl. Volat na něj policajty? To nemělo cenu, nic by mu nedokázali."

Odstěhovat, či neodstěhovat

"Opravdu nevím, co sousedům může vadit. Já se nebudu omlouvat za to, že je mi 33, mám svojí kariéru, mohu si koupit dům, sama bez manžela. A to, že mám občas pánskou návštěvu, to je přeci jen a jen moje věc. Nikdy jsem sousedům nezavdala příčinu (kromě jedné hlučnější akce), aby byli naštvaní. Naopak, když potřebovali, nabídla jsem se, že je svezu na nákup, ať nemusí nic vláčet autobusem, chtěla jsem pohlídat psa, protože je čekala dovolená. Ale po těchto incidentech jsem ze sebe přestala dělat hlupačku," dodává Darina.

Náš tip: Foto reportáž: "Fotit porod byla výzva," říká Igor

Drby se o ní roznášely dál. Prý si našla nějakého boháče, vdala se za něj, nechala si koupit barák, auto a pak ho odkopla. Domů si vodí každý týden jiného milence a o tom, jak moc je nafrněná, se prý ani nedá mluvit. To jsou informace, které se na Darinu valily ze všech stran.

"Mám hodně práce, jsem často pryč, ale když se vrátím domů, chci mít klid, užít si slunce a bazén na zahradě, a ne sekačky, s kterými sousedi vyjíždějí ve chvíli, kdy vylezu ven. Pokaždé se děsím toho, co doma najdu. Někdy je to zasmrádlé maso v popelnici, jindy na schránce podivná lepkavá hmota. Uvažuji, že si nechám nainstalovat kamerový systém, ale v tu chvíli by to bylo nejspíš ještě horší. V současné době přemýšlím, že se přestěhuju jinam, protože klid a pohodu, za kterou jsem sem šla, už jsem dávno ztratila. Kamarádi mě varovali, že na malé vesnici budu velmi nápadná, ale netušila jsem, jak moc budu ostatním lidem vadit. Zamilovala jsem si okolní přírodu a ráda bych tu vychovávala své děti, ale copak se to v takové atmosféře dá?"

Co byste Darině poradili? Má se odstěhovat, nebo jak si má získat sousedy na svou stranu? Své rady a tipy, jak na šílené sousedy, můžete psát v diskuzi pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vyzkoušeli jsme: Muzikoterapie je lepší než psychiatr

Jak zařídit nový byt? Zeptejte se on-line designéra

Jak místnost vzpomínek pomáhá seniorům

  Video Mohlo by Vás také zajímat:

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková