reklama

Tereza Kerndlová: Mám příšerný strach z porodu

Prakticky ji nelze zahlédnout, aby se mračila nebo se tvářila nepříjemně. Mohlo by se zdát, že je to jen taková image...

Foto: kerndlovatereza.com

Tereza Kerndlová vypadá jako panenka a neustále se usmívá. Prakticky ji nelze zahlédnout, aby se mračila nebo se tvářila nepříjemně. Mohlo by se zdát, že je to jen taková image, jenže když se s ní začnete bavit, zjistíte, že je taková doopravdy. Milá, usměvavá a nekonfliktní.

Protože rozhovor proběhl na módní přehlídce, řeč byla samozřejmě o módě, ale nešlo se nezeptat i na její více než desetiletý vztah, který loni zpečetili svatbou. Prý jim to i po tak dlouhé době pořád klape a vůbec se nehádají. Když vidíte Terezu, jak zamilovaně o svém muži vypráví, jednoduše vám nezbývá nic jiného, než jí věřit. Svěřila se nám ale třeba i s tím, zda už s manželem přemýšlejí o miminku.

Sešly jsme se na módní přehlídce značky Takko. Nakupujete někdy v podobných řetězcích?

Občas jo, ale musím říct, že jsem si v poslední letech oblíbila internetové obchody a nakupuju hlavně tam. Vždycky jsem chodila nakupovat jednou za čas a koupila toho strašně moc najednou, takže lepší než se tahat s taškama, je objednat si to až domů. Když to pak vybalujete z krabice, máte takové malé Vánoce.

Nakupujete i levnější kusy, nebo do módy investujete?

Naopak. Nerada utratím větší sumu jen za jednu věc. Drahé róby na společenské akce si raději půjčuju, než abych je koupila a vzala si je na sebe jen jednou. Běžné oblečení si kupuji a opravdu vybírám spíš ty levnější kousky. Což pro mě znamená kabelka do patnácti set nebo dvou tisíc, top do dvanácti set. To je pro mě standardní, nepotřebuji nic extra. Aspoň toho můžu mít víc a různě to kombinovat, nebo mi naopak není líto dát něco pryč, když se mi to přestane líbit. Malinko víc investuju asi jen do bot, i když taky ne vždycky. Nejsem úchylná ani na drahé kabelky. Pár jich mám, ale prakticky je nenosím.

Radíte doma manželovi, co si má oblékat?

Občas něco vybíráme spolu, ale on moje rady nepotřebuje, ani nikdy nepotřeboval.

Loni jste se po deseti letech vztahu vzali. Kde se po tak dlouhé době vezme to rozhodnutí?

Já si především myslím, že to, kdy se dva lidi vezmou, neurčuje žena, ale muž.

To znamená, že vy byste to brala klidně i dřív?

Já vlastně ani nevím. Vždycky jsem byla ten typ holky, která sní o své svatbě, ale je pravda, že pak už jsme spolu byli tak dlouho, že jsem na to vůbec nemyslela. Na začátku vztahu, třeba prvních pět let o tom možná přemýšlíte víc. Ale jasně že jsem si několikrát říkala, že už by to mohlo přijít. Na dovolené pár měsíců před zasnoubením jsem si myslela, že to možná přijde, ale nestalo se to, proto jsem to pak vůbec nečekala. Neplánovaně jsme pak odjeli do Paříže, kde mě Renda opravdu romanticky požádal o ruku.

Může svatba po deseti letech vůbec ještě nějak změnit vztah?

Asi ne. Zrovna nedávno jsme si říkali, jak je pro nás pořád zvláštní říkat manžel a manželka. Nic jiného se ale nezměnilo, a možná by to bylo spíš na škodu. Někdy se ve vztazích stává, že se po svatbě něco pokazí, ale mám dojem, že je to tím, že se lidi berou moc brzo, po roce nebo po dvou. Možná nejsou zvyklí spolu dlouhodobě žít, a teprve po svatbě se pořádně poznají. Určitě je jistější vzít až poté, co se znáte roky. Znáte se pak tak dokonale, že snad ani není nic, co by se mohlo změnit.

Plánujete děti?

V budoucnu určitě ano, ale zatím to není aktuální téma. Osobně se na děti cítím ještě hrozně mladá. Zatím je to pro mě nepředstavitelné, ale vím, že se to změní. Chtěla bych dvě děti, protože sama jsem jedináček. Zároveň mám ale příšernej strach z porodu. Bojím se ho už od té doby, co jsem si jako malá holka uvědomila, že pokud chci mít děti, musím rodit, takže třeba už od devíti nebo deseti let. Tak uvidíme, jak to dopadne.

Vy kolem sebe musíte mít tolik můžu, kteří by o vás stáli, a vy jste přitom tak dlouho jen s tím jedním. Jak tomu pokušení odoláváte?

Na mě to moc mužů nezkouší, asi vědí, jak to mám, a že by to bylo zbytečné. Je důležité si v hlavě udělat pořádek, a já v tom mám jasno. Jsem nesmírně šťastná, mám úžasnýho chlapa a nic mi neschází, takže nad tím vůbec ani nepřemýšlím. U mě zkrátka není co řešit.

Byla jste někdy ta, kdo udělá první krok a nečeká, až se rozhoupe muž?

Určitě. Vlastně i s Rendou. Já byla první, kdo se odhodlal chytit ho za ruku.

Máte nějaký recept na to, aby vztah fungoval tak dlouho jako ten váš?

Na to asi žádný recept není. Prostě musíte najít toho správného člověka. Lidi se často hádají kvůli tomu, že jeden chce víc chodit s kamarádama, druhý chce být doma. Jeden chce jezdit na hory a druhý má rád léto. Ono se zdá, že to jsou blbosti, ale nakonec to jsou přesně ty věci, které vás rozdělí. My jsme naštěstí naladění úplně stejně, shodneme se snad úplně na všem a vůbec se nehádáme. Shodneme se na tom, kam jet na dovolenou, jestli půjdeme ven nebo ne, s kým se uvidíme nebo neuvidíme. Člověk si zkrátka musí najít někoho na stejné vlně a také někoho, s kým si má neustále co říct. Nás třeba hodně pojí i práce. Máme společné sny a cíle. Renda už má syna, takže netlačí ani na miminko. To jsou všechno věci, díky kterým se vůbec nehádáme a funguje nám to. Asi je to ale spíš o štěstí a osudu, na který já věřím.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Cameron Diaz radí: Jak získat postavu snů?

15 vánočních dárků, které potěší každou ženu

Simona Krainová: Z královny večírků starostlivou mámou

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama