Honba za G-bodem nemá konce nejen ve vaší vlastní posteli. A vědci nám s jeho určením nepomohou už vůbec. Musíme se zkrátka spolehnout jen sami na sebe

Když na jaře roku 2008 docentka Emmanuele Janniniová** z italské Univerzity ve středoitalské L´Aquila ohlásila senzační objev - dokázala, že tento bod opravdu existuje, zpráva obletěla celý svět a všichni se pustili do vlastních výzkumů. Konečně bylo jasné, kde leží!

Šťastná to žena

Záhadou však zůstalo, kdo ho má - a podle docentky Janniniové to rozhodně nejsou všechny ženy. Těmi šťastnými jsou jen některé, jenž mají více vyvinutou a ztluštěnou tkáň v prostoru mezi močovou trubicí a pochvou, což se dá zjistit pomocí ultrazvukového vyšetření.

ČTĚTE TAKÉ:

Ovšem těsně před koncem loňského roku vědci z britské Královské koleje jednoznačně prohlásili, že tajemný bod G neexistuje. Podle nich jde ve skutečnosti jen o výmysl, jehož se chopili editoři společenských časopisů a otravují jím ovzduší už více než 60 let.

G jako Gräfenberg

V roce 1950 napsal článek o úloze močové trubice při sexu frigidních žen německý gynekolog Ernest Gräfenberg. Z celkem letmé zmínky pak vyšla populární publikace tří amerických autorů v sexuálně nevázaných 80. letech - a tajemné místo se vydalo do světa pod jménem bod G po svém "objeviteli".

Dosud největším výzkumem bodu G za celou dobu byla uvedená britská studie. Figurovalo v ní 1800 dvojčat ženského pohlaví a z jejích odpovědí vědcům vyplynul závěr, že existenci uvedeného bodu neprokazuje naprosto nic.

Útok po francouzsku

Nicméně na královské gynekology z britských ostrovů se vrhli vášniví francouzští kolegové. Podle nich 60% žen bod G má a dokonce jej "používá."

Gynekoložka Odile Buissonová odsoudila britskou představu, jenž prý vychází z předpokladu, že všechny body G jsou stejné. To však považuje za "totalitní praktiku".

Vím o tom...

Organizátor emotivně vypjaté konference Sylvain Mimoun o „chladných“ Britech prohlásil, že se v duchu svých tradic snaží tajemství sexu převést na absolutní hodnoty. Podle něj však nelze na něco tak "proměnného a nejednoznačného" uplatňovat striktní měřítka. Podle Mimouna bod G dokonce cítí jen ty ženy, které "vědí, že tam je a naučily se jej používat."

Francouzský chirurg Pierre Foldes, specialista na rekonsturkci klitorisů po ženské obřízce, Angličany dokonce obvinil z neúcty k ženám, v jejichž sexualitě podle něj nutno "hledat variabilitu“.

Tak velkorysý přístup naznačuje, že jde spíš o osobní přístup k citlivé zóně, než o onen slavný kouzelný knoflík, jehož stisknutí u každé ženy vyvolá okamžitý orgasmus.

Podle šarmantních Francouzů tedy záleží na individualitě každé ženy. A každého muže, chtělo by se dodat.