Na co nás lákají reklamy v první řadě? Na cenu. Cena, sleva, snížení ceny. Ovšem ta se nezíská jen tak ze vzduchu či dobročinnosti obchodníků. Je vykoupena dvěma velmi nepříjemnými faktory.

Zjistíte například, že salámu není za vaši tradiční známou cenu deset deka, ale jen 75 gramů. Leckdo to může přehlédnout, protože obecná zvyklost je balení po 100 gramech. Můžete se takového „triku“ dočkat u kde čeho, od menších rohlíků přes menší mléčné výrobky, menší paštiky a podobně.

Vyměňte to!

Druhým, možná horším faktorem, je nenápadná a plíživá záměna přísad, surovin a zavádění potravinových náhražek. Neskutečný tlak obchodních řetězců na cenu doslova nutí dodavatele experimentovat a nahrazovat přírodní složky potravin náhražkami a chuť pak dotahovat různými dochucovadly.

Jablko není ananas

Malé džusíky ve 250 ml balení, které tolik chutnají dětem, se také tváří jako něco jiného, než ve skutečnosti jsou. Koupíte pomerančový džusík a - pijete jablečnou šťávu. Koupíte ananasový - zase pijete jablečnou šťávu! Dochucenou.

S jablky jako kdyby se pytel roztrhl, což může být navíc nebezpečné, protože jablka patří k častým alergenům. Stejný trik jako u džusíků se používá u některých džemů. Koupíte si borůvkový džem, ale přitom má výrobek až 60 procent jablečné dřeně. Jahodový džem je taktéž vyroben z jablečné dřeně a dobarven extraktem z červené řepy.

Pomeranč není mrkev

Některé džusy se naprosto neochvějně tváří jako pomerančové, ale z údajů na jejich obalu je jisté, že se jedná o limonádu s přídavkem karotkové šťávy doplněnou beta-karotenem. Lákavá oranžová barva tedy rozhodně nepochází z pomerančů.

Nealkoholické nápoje s ovocem na obalu se totiž podle platných předpisů nemusejí připravovat jen z ovocné šťávy. Může jít o limonády s příchutí, obsahující pouze příslušné aroma nebo emulzi.

Škrob není jogurt

Nelze všechny házet do jednoho pytle, nicméně tyto praktiky vídáme zhusta u řady zahraničních a nadnárodních potravinářských firem. Kupujeme tak "jogurtové výrobky" místo skutečných jogurtů, jásáme na light výrobky, které jsou ale plné modifikovaného škrobu, po kterém se tloustne. Konzumujeme uzeniny, které jsou plné mouky, škrobu, odřezků, solí a dochucovadel.

Vepřové není drůbež

Často se stane, že "masný" výrobek maso ani neviděl. Jedná se o speciálním technologickým postupem upravenou směs rostlinných bílkovin, které jsou získány především z rýže, pšeničných klíčků a červené řepy.

Nic zlého netuše si kupujeme „pseudosýry“ s obsahem rostlinného tuku. V drůbežím salámu najdeme vepřové sádlo a tak podobně. Dobrou chuť! Ale jde nám při dnešní hektické konzumaci vůbec ještě o chuť? Toť otázka...

Smetana není sója

Hlavní kouzlo chuti často bývá v přirozeného obsahu tuku v másle, mléce, jogurtech nebo sýru Paradoxem dnešní doby je upozaďování této veledůležité vlastnosti potravin. Z gurmánství se v některých extrémnějších případech dělá pomalu zločin.

Co třeba oblíbená sušená smetana do kávy? Chutná vám? Nemá však se smetanou pranic společného. Jedná se o výrobek ze sóji. Pokud si kupujete raději ochucenou, například s příchutí vaječného koňaku, tak se opět mýlíte. O chuť ve výrobku se zasloužila aromatická látka.

Dá se věřit značkám?

Učinit v dnešní době nákup, při kterém přineseme domů chutné a nijak předražené potraviny, je záležitost na celé odpoledne. Praktiky výrobců, které někdy už téměř hraničí s klamáním spotřebitelů, nás nutí studovat mravenčí písmenka na každém výrobku. A málokdo má tolik času.

Určitým vodítkem mohou být osvědčené a tradiční domácí značky, které se díky bohu stále drží „konzervativních“ a tradičních postupů výroby. Kdo by neznal Jihočeské máslo nebo třeba Blaťácké zlato od Madety, sušenky Opavia nebo třeba Vodňanské kuře? A určitě dokážete vyjmenovat x jiných svých oblíbených a zejména vyzkoušených příkladů.