Popadli jste z lékárničky první, co vám přišlo pod ruka, a pak jste s hrůzou zjistili, že lék už byl prošlý?

V tom případě záleží hlavně na tom, o jaký lék šlo. Pokud to byl běžný prostředek proti bolesti, kapky do nosu, živočišné uhlí nebo něco jiného z kategorie volně prodejných léků, pak se pravděpodobně nic hrozného nestalo. Obsažené látky se spíš rozpadnou a ztratí účinek, než aby vyloženě škodily.

Rok, měsíc, týden?

Doby trvanlivosti se údajně stanovuje podle extrémních podmínek, takže většina prášků zůstává v obale i nadále účinná.

Ovšem rozhodně se nedá říct, že by se staré léky měly užívat i po záruce. Datum expirace má svůj význam a rozhodně bude lepší, pokud po něm lék už brát nebudete.

Ostatně lékárnička se má pravidelně kontrolovat a prošlé léky vyřadit. Například oční kapky se nemají používat už týden po otevření!

ČTĚTE TAKÉ:

Ještě striktnější jsou pravidla, pokud se jedná o léky, předepisované lékařem. Většinou se jedná o prostředky na vážnější choroby, než je průjem po příliš velkém množství snědených hrušek... Tyto léky rozhodně po expiraci neužívejte. Samoléčiteli mohou dát zabrat víc, než samotná choroba - právě pro vysoký obsah rozpadových produktů.

Jak to poznat?

Datum expirace nám říká, po kterém dni už lék brát nemáme. Jinými slovy, do kdy výrobce garantuje patřičné účniky, pokud je ovšem lék správně uskladněn. Prošlé léky ztrácejí záruku původního složení a účinku.

A co ta čísla znamenají?

Číslo výrobní šarže, které nalezneme na vnějším i vnitřním obalu každého našeho (ev. slovenského) přípravku, se skládá z několika číslic:

• první číslice (bývá mírně odsazená od ostatních) udává dobu použitelnosti přípravku (v letech) od měsíce a roku výroby léku

• další číslice, dvojčíslí, trojčíslí nebo i písmena je orientačním označením, sloužícím pro potřeby výrobního závodu (při reklamacích apod.)

• předposlední číslice udávají měsíc a poslední dvě rok výroby.

Nejsme stejní

Léky na předpis, které nedoberete, je lepší doma ani neschovávat. Například u antibiotik existuje několik rizik: buď se nejedná o tutéž nemoc, na niž byly předepsány, a pak je tento daný lék neúčinkuje (navíc zatíží organismus) anebo to opravdu stejná nemoc je, ale vyžaduje třeba jiné dávkování. To pak hrozí nebezpečím, že si mikrob na lék "zvykne", takže na něj již v budoucnu nezabere.

A také je nikdy nepodávajte - ani před vypršením expirace - jiné osobě, než jíž byly lékařem předepsány.

Nesprávným či zbytečným používáním nám léky mohou uškodit a vážně poškodit naše zdraví. Proto léky (i zdravotnické pomůcky) musíme v lékárničce vždy uchovávat v původních obalech od výrobce.

Uskladněny mají být na suchém, tmavém a neznečistěném místě, které má stálou teplotu a není přístupné dětem.

Některé přípravky však vyžadují speciální uchovávání např. za snížené teploty, tzn. v lednici (např. některé hormony, masti, vakcíny).

Nezabíjejte ryby!

Při viditelných změnách vzhledu (skvrny na tabletách, kvašení sirupu, nepříjemný zápach, jiná chuť apod.) přípravek samozřejmě nepoužijeme, třebaže doba použitelnosti dosud nevypršela, a poradíme se s lékárníkem či ošetřujícím lékařem.

Nedobrané či prošlé léky odneseme do lékárny, která má smluvně zajištěnu jejich likvidaci.

Takže: nespotřbované léky tedy nesypeme ani nevyléváme ani do WC, ani do odpadu, ani do dřezu. Podivná směs léčiv by tak mohla ohrozit ryby, zvířata a koneckonců i lidi.