Různé webové stránky se jen hemží testy s děsivým názvem Chcete znát datum své smrti? Pokud vám to přišlo jako dobrá zábava, pak vám brzy ztuhne úsměv na rtech.

Výzkumníci z Bostonské univerzity chystají webovou stránku, na níž si každý zájemce bude moci zjistit, jakého věku se může dožít. A to na základě ne dohadů a odhadů, ale tentokrát skutečných vědeckých poznatků.

Jen pár genů

K tomuto osudovému zjištění je třeba pouze znát svoji DNA ve 150 zásadních bodech( ze zhruba tří miliard „písmen“ dědičné informace), kde se liší běžná genetická informace od genů dlouhověkosti. A to je skutečný vědecký zvrat.

ČTĚTE TAKÉ:

Tyto tzv. markery se získávají pomoci tzv. genetického čipu ze vzorku krve nebo slin. Tak se podle vedoucí vědeckého týmu, matematičky Paoly Sebastianové, dá s přesností 77 procent zjistit, zda se daný člověk může dožít stovky nebo ještě vyšších let.

Bostonští vědci totiž - k vlastnímu překvapení - zjistili, že genetický zápis mezi sto- a víceletými seniory a „obyčejných“ lidí se liší právě jen v těchto 150 bodech.

Nejde jen o počet let

Podle definice Světové zdravotnické organizace je člověk starší od 60 let, starý od 75, velmi starý od 90, a kdo se dožije 100 let, může být označován za dlouhověkého.

Podle předchozích poznatků byla klíčem k dlouhověkosti nepřítomnost mutací, které zvyšují pravděpodobost Alzheimerovy choroby, nádorových onemocnění, diabetu a dalších chorob. Nynější výzkum však tvrdí opak. Prokázalo se totiž, že století měli v genech stejný počet rizikových mutaci jako ti ostatní.

Z výzkumu tedy vyplývá, že dlouhověkost není důsledkem absence genů nemoci, ale právě naopak - přítomností ochranných genů dlouhověkosti. Dobrý tělesný stav přitom není jen otázka věku. Četné studie dokazují, že už po šestiměsíčním tréninku může šedesátiletá osoba dosáhnout tělesné výkonnosti, jaká odpovídá netrénovanému pětadvacetiletému člověku.

Zdravý životní styl? Zapomeňte!

Většina z tisícovky zkoumaných "dlouhověkých" seniorů se tak těšila vcelku dobrému zdraví až do 93 let. A u těch, kdo se dožili 110 let, začal nástup nemocí dokonce ještě později.

Nejstarší žena světa (dožila se 122 let), jejíž věk byl skutečně doložen úředními doklady, se učila po devadesátce šermovat a jezdit na koni. Podívejte se, jak Jeanne Calmentové ve 114 letech chutnala čokoláda.

To, čemu se říká zdravý životní styl, by tak mělo mnohem menší význam, než se zatím tvrdilo. Proto se mnozí odborníci domnívají, že se bostonská studie prostě musí mýlit...

Další potíž spočívá v tom, že studie těchto genetických markerů nejsou dělány na středoevropskou populaci, takže by například české firmy vůbec neměly nabízet testy, které podle nich byly vytvořeny.