Buď akční, nezůstávej sedět, nikdo se nesmí nudit! Povely posledních let pomalu vycházejí z módy, a je to dobře. Radši se klidně nuďte!

Lidé si začínají uvědomovat, že i nečinnost má své kladné stránky, tvrdí spisovatel a filosof Lars Svendsen. A není sám.

Pořád dokola...

Kult přepracovanosti a neustále vyvíjené činnosti včetně „povinnosti se bavit“ začíná způsobovat, že lidé - alespoň ve vyspělejší části světa - jsou stále vyčerpanější.

ČTĚTE TAKÉ:

A čím vyšší společenské postavení, tím vyšší je je nutnost neustále vykazované činnosti. Nuda je jakoby znamením outsiderů z nižších společenských vrstev.

Přitom pocit nudy jako známého předstupně deprese vzniká i z plného pracovního vytížení a koloběhu budíček - práce - spánek především kvůli neustálému stereotypnímu opakování.

Výsada bohatých

Norský spisovatel Lars Svendsen ve své kultovní knize Filozofie nudy připomíná, že v minulosti tomu ovšem bylo právě naopak!

Zatímco chudý lid nevěděl, kam dřív skočit, bohatí, mocní a urození lidé požívali výsady nudění, protože se nemuseli denodenně honit za obživou.

Pro ukrácení dlouhé chvíle se vzdělávali, filozofovali, poslouchali a někdy dokonce skládali hudbu, věnoval se i jiným druhům umění.

Používat mozek

Především však měli dost prostoru i času a psychického soustředění, aby mohli prožívat všechny situace, v nichž se ocitli. Používali mozek, aby si tak uvědomovali si nejen svou individualitu, ale i sebe jako součást širšího celku.

Na rozdíl od primitivů tak měli možnost o věcech přemýšlet, všímat si i drobností a rozdílů a přistupovat tak ke světu a dění v něm s větším citem a pochopením.

Jste boháči?

Podle Svendsena i mnoha psychologů má nuda na člověka vyloženě blahodárný účinek. Pomáhá mu soustředit se n vlastní osobu i na svět kolem. Umožňuje tak formulovat názory, myšlenky a postoje a přispívá tak k budování osobnosti.

V době, kdy čas jsou peníze, znamená mít bezbřehý čas jen sám pro sebe nejvyšší bohatství. Být in tak dnes znamená umět si vychutnat volná čas, nicnedělání - a právě nudu.