22.3.2010 Redakce
Je mnoho žen, které během svého života zanevřou na sex. Někdy ale stačí velmi málo, aby se situace zase změnila. Pojďme se podívat na možné příčiny sexuální averze v jednotlivých fázích sexu.
Důvodů bývá mnoho a většinou jde o kombinaci řady faktorů. Nejprve se podíváme spíše na tělesnou rovinu, i když ostatní faktory se do ní budou stejně prolínat.
Na začátku milování je vzrušení - excitační fáze. Sexualita ženy je přece jen o něco komplikovanější a komplexnější než ta mužská, a tak připravenost na milování není jako škrtnutí sirkou. Spíše by se dalo přirovnat k pomalému rozdělání ohně.
ČTĚTE TAKÉ:
Proto když není žena dostatečně vzrušena, na sex prostě nemusí mít chuť. Tělesnou formu vzrušení doprovází zvlhčení. Není nutné se spoléhat pouze na tělesné - přirozené zvlhčení pochvy. Někdy je lepší pomoci si například lubrikantem.
V této fázi sexuality také často ženu odrazují různé bolesti. Bolest je u normálního jedince v přímém protikladu ke vzrušení. I tady velmi pomůže dostatečné zvlhčení, dostatečné vzrušování. Žena může partnerovi ukázat jak a co ji vzrušuje, jak pevný má být dotyk, na kterých místech, co jí dělá dobře.
Mnoho žen preferuje delší předehru, potřebují se k milování naladit - často přeladit z běžného každodenního života. Také mnoho žen uvítá i jiné než pouze koitální aktivity. Jestliže muž pospíchá se zasunutím penisu do pochvy, nemusí být žena dostatečně připravená, vzrušená, vlhká, přeladěná, a pohlavní styk se jí nemusí líbit.
Dostáváme se do tzv. fáze plató, kdy žena už dostatečně vzrušená a naladěná na sex je, a přesto se může stát, že se jí „to“ přestane líbit. Opět může být několik příčin.
Nejčastěji jde o špatnou komunikaci v rámci sexuality, kdy muž zvolí polohu, techniku či způsob milování, který ženě nevyhovuje, a ta neví, jak muže upozornit.
Jestliže je žena vzrušená a chce se milovat, ale během milování ji něco odradí, je zapotřebí, aby velmi dobře zkoumala své pocity. Tedy co ji vadí, co se jí nelíbí, co ji (ne)vzrušuje. Jestliže ví, co potřebuje a co chce, je dobré, aby to se svým parterem sdílela, aby se spolu učili.
Mnohokrát v této fázi sexu se necháváme svazovat různými předsudky a mýty. Ty pak mohou milování velmi znepříjemnit, protože se soustředíme na něco, co být musí nebo nesmí anebo má či nemá být.
Například že je zapotřebí dosahovat orgasmu společně, nebo že orgasmus „platí“ pouze když je dosažen pohlavním stykem a tak podobně. Opak je pravdou.
V sexu je přípustné vše, na čem se s partnerem dohodneme a co nás vzrušuje. Mnoho partnerů si svoje milování například „rozdělí“ - nejprve se soustředí na jednoho a pak na druhého partnera, nebo se ve vzrušování střídají.
exualita je velmi bohatá a soustředit ji pouze na koitus - tedy na soulož - je strašně ochuzující. Jakkoli dosažený orgasmus je dobrý, vaginální stejně jako klitoridální, ale také orgasmus dosažený orálně nebo manuálně.
Rovněž tak i milování, kdy žena nedosáhla orgasmu, není milování špatné, pokud si užila to, po čem toužila - intimity, doteků, mazlení či čehokoli jiného.
Existuje tedy spousta žen, které rezignují na milování, protože přestože se dokážou dobře vzrušit, nedosahují orgasmu a velmi jim to vadí. Orgasmus u ženy opravdu není nic samozřejmého a mnoho žen se mu musí naučit.
Prvním krokem k tomu, aby žena orgasmu dosáhla, je zkusit se lépe poznat. Prozkoumat své tělo a zjistit, co je to, co ji vzrušuje.
Žena může zkusit prozkoumávat tělo nejen doteky, ale i zrakem, například pomocí zrcátka prozkoumat partie, které normálně nevidí. Zkusit dosáhnout orgasmu sama při autoerotice -- masturbaci.
Nyní nás čeká prozkoumání roviny psychické a partnerské. Každodenní starosti o děti, práci, domácnost, finance, únava a problémy mohou být pro ženu natolik závažné, že jí na sex nezbývá kapacita.
Mnohdy je to ale také v tom, že pro ženu sex nemá prioritu (častokrát na rozdíl od muže), protože například nesnadno se vzruší. Nebo preferuje spíše jiné aktivity v rámci milování než pouze pohlavní styk.
Dalším důvodem může být obtížnější dosahování orgasmu a také skutečnost, že svého partnera ještě nenaučila „jak na to“. V takových případech je žena ochotná vzdát se svého orgasmu ve prospěch jiných věcí, které nestíhá - například spánku a odpočinku.
Pokud se k těmto tělesným obtížím připojují ještě partnerské konflikty, kdy žena nemá možnost s mužem sdílet svoje myšlenky, nápady, pocity, emoce a má pocit, že muž o ni projevuje zájem pouze ve chvíli, kdy ví, že možná pak bude sex, je velmi obtížné sexuální averzi překonat.
Proč ale není dobré na sex rezignovat? První důvod je, že sex může přinášet potěšení. Jistě potěšení přinášejí i jiné fyzické aktivity, ale přeci jen sexuální potěšení a hormony s tím spojené jsou jednoznačně příznivé pro život jedince.
Sexuální zdraví je jedním z ukazatelů celkového zdraví. Člověk, který je spokojený v sexu, je jednoznačně odolnější vůči stresu, frustraci a různým konfliktům.
Z toho plyne, že je i odolnější vůči nemocem. Protože tělesno a psychika jdou ruku v ruce. Na tento argument se však jistě dá namítnout spousta ale. Proto je zapotřebí dívat se na sexualitu zejména jako na partnerskou záležitost. Do funkčního partnerství patří fungující sex. Jestliže sex není či je problematický a oběma to vyhovuje, pak je dobře, ale po většinou tomu tak není. Žena rezignující na sex vlastně rezignuje i na partnerství.
Mgr.Kateřina Hollá
více na uLékaře
Berete tyto léky? Ničí erekci!
Byla mi nevěrná! S mým nejlepším kamarádem...
Kolik snesete alkoholu? Centrum.cz | Atlas.cz 1999 – 2012 © centrum holdings O nás | Všechny služby | Volná místa | Reklama | Služby firmám | Všeobecné podmínky | Nápověda
Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.