Vánoční volno je jako stvořené pro pobyt venku. Místo toho ale sedíme u počítače. Zkazí se nám z toho oči?

Paltí sice, že jak komu, ale vlastně ano - maminka, která nám to pořád říkala, měla zase pravdu!

Stačí dvě hodiny

„Je ověřeno, že během práce na počítači klesá frekvence mrkání, oční rohovka a spojivka pak nejsou dokonale omývány slzami, a tak dochází k poruchám slzného filmu a následně pocitu nepohodlí, pálení, řezání, zarudnutí očí a podobně. Tyto potíže mohou ještě zesílit v prostorách s klimatizací či v zakouřené místnosti, dále též u různých celkových onemocnění." říká MUDr. Jakub Ventruba z Evropské oční kliniky Lexum.

ČTĚTE TAKÉ:

Podobné problémy se někdy shrnují pod názvem Computer Vision Syndrome (CVS) a odhaduje se, že jimi trpí dokonce většina lidí pracujících s počítačem více než dvě hodiny denně. Měly by nás vést k návštěvě očního lékaře, který nám pravděpodobně doporučí používání takzvaných umělých očních slz či gelu.

„Pozor ale na kapky s vazokonstrikčním účinkem," varuje MUDr Ventruba, „ty sice odstraní zarudnutí, ale problém se slzným filmem neřeší, proto je nelze doporučit."

Koukejte do ... do dálky!

Další potíže mohou být způsobeny neustálým a nadměrným zaostřováním zraku (akomodací) na obrazovku počítače.

V závislosti na věku a charakteru dioptrické vady se pak mohou projevit příznaky jako únava očí, pocit tlaku v očích, rozostřené vidění, bolení hlavy a někdy až dvojité vidění.

„Prevencí může být hygiena práce, spočívající zejména v uvolňování akomodace pohledem do dálky v pravidelných intervalech, to znamená, že bychom si měli dělat přestávky třeba v hodinových intervalech, vždy alespoň několik minut," radí MUDr. Ventruba.

„Dále je opět vhodné navštívit odborného očního lékaře a popřípadě ve spolupráci s ním řešit oční vady, například předpisem vhodných brýlí pro práci s počítačem."

Komu počítač víc škodí?

Určitým skupinám lidí vadí práce na počítači více. Jsou to především dalekozrací, kterým může působit potíže, když musí neustále akomodovat na blízko, nebo pacienti s nekorigovaným astigmatismem.

U osob kolem 45 let věku se navíc začíná projevovat takzvaná vetchozrakost, způsobená tím, že jejich čočky ztrácejí schopnost zaostřovat do blízka.

Na otázku, zda se nadměrným hleděním do počítače mohou oči “kazit", tedy zda mohou hlavně dětem a dospívajícím mladým lidem v důsledku dlouhých hodin trávených u počítače přibývat dioptrie, nemají lékaři zcela jednoznačnou odpověď.

Knížky "škodily" taky

Příslušníci starší generace si možná vybaví, jak byli maminkami odháněni od neustálého ležení v knížkách, aby si „nekazili oči".

Lékaři skutečně před několika desítkami let věřili tomu, že si tímto způsobem můžete vypěstovat krátkozrakost, a existovala i akomodační cvičení, která měla nějakou tu dioptrii ubrat.

Pak nastal obrat a lékaři se přikláněli spíše k názoru, že dioptrie jsou dány geneticky a faktory vnějšího prostředí je prakticky nemohou ovlivnit.

Dnes se v odborných kruzích často uvádí, že konečnou podobu refrakční vady určují multifaktoriální vlivy: znamená to například, že máte-li k tomu genetickou predispozici, oči si můžete svým chováním do jisté míry “zkazit", zatímco člověk s odlišnými geny si při stejném životním stylu zachová výborný zrak.