Stává se vám nebo vašim blízkým, že jdete do lednice a najednou nevíte pro co? Že vycházíte ze supermarketu obtěžkaní taškami a náhle nemáte ponětí, kde jste nechali auto? Že na vás kdosi srdečně mává na ulici a vy netušíte, kdo to je?

Podobné věci se stávají a dá se říci, že s věkem čím dál častěji. Přibližně každý pátý trpí mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání. Tato porucha je běžná a neovlivňuje nijak výrazně normální fungování člověka, ani jej neomezuje.

Dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám a v malé míře, dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání, různé aktivity, tak jde o „normální“ stav. Je-li však porucha paměti takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují blízcí nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření.

Strach zhoršuje stav

U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný nebo se může i částečně zlepšit. U části takto postižených lidí ale může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence. Mírná kognitivní porucha tedy může ohlašovat nastupující nemoc mozku.

Zvláště u lidí starších 50 let podobné "hrátky paměti" vyvolávají úzkost a skutečný strach z onemocnění mozku, jako je Alzheimerova nemoc, která je nejčastější formou demence.

Vzniklá úzkost vede následně k dalším poruchám, jako je zhoršení soustředěnosti, pozornosti a ty mají za následek další zhoršení paměti. Dlouhotrvající stres pak může vést ke zhoršení nálady a celkového fungování. Člověk se tak dostává do začarovaného kruhu, ze kterého mu ven pomůže většinou jen lékař.

Kdy se začít léčit?

Kde je tedy hranice mezi "normálním" a "chorobným"? Tato hranice bývá neostrá a k odlišení je třeba vyšetření.

Patnáct procent Čechů je starších než 65 1et - asi 1,5 milionu lidí. Zhruba 100 tisíc z nich trpí demencí, tedy poruchou paměti a dalších mozkových funkcí, která je takového stupně, že narušuje běžné denní fungování.

Jak se bránit - prevence

• Tělesná aktivita: Obecně se doporučuje dostatek tělesné a duševní aktivity. Nemusíme běhat maraton, stačí 30 - 45 minut rychlé chůze denně nebo alespoň 3x týdně. Vhodné jsou i protahovací cviky či lehké posilování.

• Duševní aktivita: Současný trend digitálních televizí a satelitních programů nabízí řadu lákavých pokušení a nepřímo vybízí k pasivnímu životu prostého konzumenta. Je důležité, aby i senioři vyhledávali aktivní zábavu - navštěvovali vzdělávací přednášky a kurzy, učili se cizímu jazyku, luštili křížovky či trénovali paměť a další mozkové funkce. Každý by si měl především vybírat aktivity, které jsou mu blízké, baví ho a přinášejí mu radost! Důležité je vyhýbat se nadměrnému stresu a snažit se na svět nahlížet pozitivně.

• Sociální kontakty: Společenské kontakty, komunikace s ostatními a vzájemné sdílení jsou nesmírně důležité pro celkovou duševní pohodu. Pro řadu aktivit potřebujeme kolektiv, abychom "vydrželi". Kdo z nás a našich blízkých vydrží sám doma hodinu cvičit, kdo se sám doma přinutí učit se slovíčka a věnovat se studiu nového jazyka? Kolektivní vzdělávání a aktivity nabízí např. programy celoživotního vzdělávání v rámci vysokých škol, přednášky pořádané společenskými či vzdělávacími agenturami, kluby seniorů, Společností pro trénování paměti a mozkový jogging. Dostačující ale může být i hlasitá četba s partnerem nebo společná setkání s přáteli spojená s hraním karet, stolních her apod.

• Zdravá výživa: O zdravé výživě slyšíme dnes a denně - důležitý je zejména dostatek zeleniny, ovoce, zařadit do jídelníčku celozrnné pečivo, kvalitní tekutiny ve formě ovocných či zeleninových šťáv, čajů a vody či omezení konzumace uzenin.

• Léky na spaní či uklidnění: Problémem může být např. nadužívání léků na spaní či uklidnění. Ty je třeba užívat obezřetně, raději ne pravidelně a vždy po konzultaci s lékařem. Při dlouhodobém užívání mohou tyto léky totiž vést k závislosti a ke zhoršení paměti i dalších mozkových funkcí.

• Alkohol a kouření: Platí jednoznačné pravidlo - Nekouřit a alkohol požívat jen střídmě.

• Celkový zdravotní stav: Je vhodné pravidelně navštěvovat praktického lékaře, který zajistí laboratorní vyšetření krve, moči, základní vyšetření srdce a plic atd. Mohou se tak včas odhalit a léčit nově vzniklá či zhoršená onemocnění (cukrovka, vysoký tlak, zvýšený cholesterol, obezita). Zároveň je třeba se starat o správné fungování zraku a sluchu (brýle, naslouchadlo), aby byl zajištěn dostatečný přísun informací zvenku. Na péči o zdraví se musí každý sám aktivně podílet. Nestačí jen užívat léky, je třeba dodržovat i doporučená opatření a režim!