reklama

Co proti křečím? Zkuste akupresuru, čokoládu i vodu

Dejte si čokoládu - máte to povoleno, ale jen proti křečím. Podívejte se i na další dobré tipy proti obtížím, které nás v létě tak otravují.

Foto: Thinkstock

Trápí vás tropické vedro únavou a křečemi? Otráví a někdy i znemožní plavání, výlet, jízdu na kole. Nejdřív se jich zbavte a pak myslete na to, že se jim dá předejít.

Přímo na místě můžete udělat tohle: Najděte nejbolestivější místo ve svalu a dvě minuty je stlačujte - 10 sekund zmáčkněte a 10 sekund povolte. Křeče by měly odeznít. V případě stahů v lýtkách můžete akupresuru využít i  jako prevenci  - pak stlačujte bod uprostřed zadní strany lýtka, kde přechází svaly ve šlachu, nebo místo ve středu podkolenní jamky. Také pomůže udělat špičkou "fajfku"  - a protažení, i když nepříjemně bolí,  se vyplatí při křečích kdekoliv na těle.

Když chybí minerály a sůl

Ještě naše babičky si ve vedrech nosily láhev s osolenou vodou, která zvlášť při větším fyzickém výkonu pomáhala zabránit vyčerpání a svalovým potížím. Dnes nám odborníci doporučí spíš minerálku, nejraději Magnesii pro vyšší obsah magnézia - tedy hoříku.

Ve vysokých teplotách  lidský organismus strádá. Kvůli nadměrnému pocení totiž z těla odchází mnoho látek potřebných pro zdraví. V létě každý den přijdeme o 1,5 až 2,5 litru vody, v níž jsou tyto živiny obsaženy. Jak tedy tělu dodat zpět všechny látky, které potřebuje, a které v horku ztrácí?

Doporučujeme: Bylinná lékárnička: Co užitečného sbalit na dovolenou?

Tělo se potí přirozeně, aby ze sebe odvedlo škodlivé látky, vzniklé přeměnou živin na energii. Pocení představuje také termoregulační proces, při němž se tělo ochlazuje, aby nedošlo k nebezpečnému přehřátí.

Vypotíme i pět litrů

"Kůže přirozeně dýchá a odpařuje vodu. Množství potu, které tělo vyloučí, se liší podle několika faktorů, jako je například zvýšená fyzická zátěž nebo vysoké venkovní teploty. V běžném středoevropském počasí ze sebe denně vypotíme průměrně půl litru vody. Ve dnech, kdy rtuť sebevědomě šplhá po teploměru vzhůru a nezastaví se ani u 30 nebo 35 °C, to může být však klidně až pět litrů za den," přibližuje MUDr. Tomáš Kampe,odborný konzultant LR Health & Beauty.

Pocením však tělo ztrácí také velké množství tekutin, v nichž jsou přítomné důležité minerální látky, ionty, aminokyseliny, hormony, mastné kyseliny, kyselina mléčná a antibakteriální látky, které lidskému organismu prospívají. A pokud je tělo nedostává zpět jinou cestou, hrozí nepříjemné zdravotní problémy.

Dopřejte si čokoládu

Mezi nejvýznamnější minerály, které tělo přirozeně potřebuje, patří chlorid sodný, draslík a hořčík. Zejména magnézium je pro organismus nepostradatelné a k jeho největším ztrátám dochází právě při extrémně vysokých teplotách. Ty bývají v létě navíc mnohdy zkombinované se zvýšenou fyzickou aktivitou, jako je cyklistika, jízda na kolečkových bruslích a další oblíbené prázdninové sporty, které ztrátu hořčíku násobí.

Přečtěte si: Žilní gymnastika proti oteklým nohám a křečím v lýtku

"Magnézium má příznivé účinky na zuby a kosti, jeho sílu cítíme i v krvi a ve tkáních. Kromě toho je katalyzátorem biochemických reakcí, dohlíží na metabolismus a produkci energie. V dobrém stavu udržuje také srdce a cévy a stará se o to, aby náš nervový systém i svaly skvěle fungovaly. Jeho nedostatek pak může způsobit mimo jiné bolestivé svalové křeče nebo podrážděnost či náladovost," vysvětluje doktor Kampe.

Přírodními zdroji hořčíku jsou listová zelenina, luštěniny, ořechy, ovesné vločky, minerálky, banány či třeba tmavá čokoláda.

Jezte banány a sýry

Neméně důležitým prvkem je draslík, jehož hladinu v těle mohou snižovat průjmy, zvracení či zvýšené pocení. Jeho nedostatek může mít fatální následky až v podobě náhlé srdeční zástavy. Doplnit si jej je možné konzumací hovězích jater a masa, fazolí, banánů, ořechů či třeba hroznů. Velmi vysoké množství draslíku obsahuje také černý čaj či káva.

Chlorid sodný neboli kuchyňská sůl je látka pro lidské tělo rovněž zásadní. Podílí se na udržování rovnováhy tekutin a na výši krevního tlaku, správnou funkci srdce, svalů a nervů nebo je zásadní třeba pro vstřebávání látek ve střevě. Ačkoli Češi trpí spíše nadměrným užíváním soli, které mnohdy překračuje doporučené denní dávkování až trojnásobně, její nedostatek hrozí právě ve velkých vedrech, případně při průjmech a zvracení. Výsledkem může být slabost, únava, závratě, křeče svalů až celkový kolaps. Významným zdrojem soli jsou třeba uzeniny, potraviny ve slaných nálevech, některé druhy sýrů, koření, paštiky či třeba slané pečivo.

Dehydratací onemocní cévy

Při nadměrném pocení v tropickém počasí tělo postrádá ale i vodu jako takovou, čímž je vystaveno dehydrataci. Mezi první a mírnější příznaky patří bolest hlavy, nevolnost a celková slabost. Při dlouhodobější dehydrataci pak často klesá výkonnost krevního oběhu, svalů a ledvin. Doprovází ji rovněž zhoršení činnosti mozku a mohou se poškodit i játra.

Při nedostatku tekutin hrozí také infekce močových cest, zánět slepého střeva nebo onemocnění srdce a cév. Působením horkého počasí na tělo žízní ovšem i naše kůže. Kvůli dehydrataci je vysušená, mdlá, drsná a ztrácí významné živiny a vitamíny. Kůže totiž obsahuje až 80 % vody a jestliže v létě denně přichází tělo o zhruba 2,5 litrů tekutin, je to pro ni citelná rána.

V létě pijte vodu a džus

Aby tělo získalo zpět ztracené minerály a další živiny, je nezbytné dodržovat zejména pitný režim. V horku bychom měli denně vypít nejméně 2 až 3 litry tekutin. Ideálním nápojem je čistá voda, která v létě příjemně osvěží a nezatíží organismus. Skvěle působí také ovocný či bylinný čaj. Dát si můžeme také džusy nebo ovocné mošty, neboť obsahují plno vitamínů, zejména C a E, kyselinu listovou, vlákninu a minerální látky, jako je hořčík, železo a draslík. Tekutiny můžeme přijímat i ve stravě v podobě polévek nebo ovoce a zeleniny. V létě se naopak nedoporučuje pít slazené a perlivé nápoje. Optimální není ani časté pití kávy, která odvodňuje.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Oteklé nohy? 5 důvodů + varování

Sex je nezajímá + další lži o ženách po přechodu

Cukr není jen zlo.Tělo ho potřebuje k životu

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama