reklama

Vosy útočí. Jak vrátit úder?

Děsíte se vosí invaze, která vás ohrožuje na kažédm kroku? Tady je pár tipů, co dělat proti opruhovaným záškodnicím.

Foto: Thinkstock

Proč se asi jeden z nejčastějších druhů vos u nás jmenuje vosa útočná? Protože často a ráda útočí, zvlášť když máváme rukama a zmatkujeme, v čemž se nijak neliší od vosy obecné. Letos jsou vosy - ano, vzteklé jako vosy!

Za vyšších teplot, které jsme letos téměř pravidlem, jsou totiž aktivnější. Navíc v současném suchu mají potíže najít dostatek potravy a vody, takže se jich  agresivně dožadují i mezi lidmi.  Vzniká tak dojem, že se letos nebývale přemnožily, ale je to opravdu spíš jen dojem.

Kdy jde o krk?

Rozhodně zato roste počet lidí, kteří jsou na vosí bodnutí alergičtí. Bouřlivá alergická reakce, která se poprvé může objevit v jakémkoliv věku, dokáže pořádně potrápit bolestí, nevolností i horečkou. Ze zdánlivé hlouposti se také může vyvinout i život ohrožující situace, když dojde k anafylaktickému šoku.

Ten se projevuje prudkým poklesem krevního tlaku až k závrati či ztrátě vědomí, a zhoršeným dýcháním, někdy dokonce až zástavou dechu. Stejně tak jde o krk, pokud žihadlo zasáhne právě krk nebo ústní dutinu, jestliže oteče sliznic a dýchací cesty.

Doporučujeme: Na hmyzí bodnutí pomáhá moč, říkaly babičky! Co ještě?

Pokud si chcete posedět v klidu, přichystejte vosí pasti, kterými je odlákáte. Naplňte jakoukoliv nádobku sladkou šťávou, pivem nebo zbytky ovoce (vosy jsou ale masožravé, takže je lákají i jiné pochoutky) a nechte stát buď volně,  nebo zakryjte proděravělým víčkem, aby chycený hmyz nemohl vylézt. Poslouží petka, zavařovačka nebo i pivní láhev. Odlákat je můžete také řebíčkovým nebo citronovým olejem, odpudit česnekem nebo vitamínem B.

Co proti žihadlu?

Co když už jsme ale "pigáro" dostali?  Vosí jed je zásaditý, proti bolesti proto pomůže (stejně jako po žahnutí medúzou na dovolené) ocet, citron nebo cibule, poslouží i rozpůlené jablko. Na rozdíl od včelího, který je kyselý  a tak místo vpichu potřeme zásaditou pastou z jedlé sody a trochy vody.  

Místo chladíme studenými obklady, při bodnutí do krku či jazyka dáme spolknout kostku ledu a voláme záchrannou službu 155. Využít můžeme volně prodejné léky z rodiny antihistaminik, jako je Zyrtec, Fenistil, Zodac, Claritine).  Při alergické reakci se doporučuje aplikace léků, které má postižený u sebe (Anapen, Epipen, Dithiaden, Prednison) a také co nejrychlejší volání záchranky.

Divoké samičky

Dostat vosí žihadlo je pro zdravého člověka spíš nepříjemné než nebezpečné. Pokud ale má pruhovaná potvůrka na sobě bakterie - kdo ví, kde předtím vzhledem ke svým choutkám seděla - může přenést infekci, která zhorší i ten nejmírnější průběh po bodnutí. Pak se můžeme dočkat obrovského rudého a horkého otoku, který omezuje pohyb a někdy končí nasazením antibiotik.

Jedovaté jsou pouze samičky, protože jedové žlázy se vyvinuly z připojených orgánů samičího rozmnožovacího ústrojí. Vosy a sršni (na rozdíl od včel) nemají na žihadle zpětné háčky. Žihadlo tak nezůstává v ráně a vosy ho mohou použít i několikrát.

Včela však za jediné bodnutí zaplatí životem - s žihadlem si vytrhne i jedový váček s částí střev a uhyne.  Mimochodem, právě její útok je ze všech druhů hmyzu u nás nejnebezpečnější. Lidé se však víc bojí sršně. Ten sice působí hrozivě svou velikostí, ale jeho jed není nijak silný. A možná jste nevěděli, že žihadlo má i dobrácký čmelák a neváhá ho použít!

Pro zvídavé: Jak to vosy dělají?

Vosí jed je jedním z nejsilnějších hmyzích alergenů. Skládá ze čtyř základních složek: celou třetinu dávky tvoří sušina, dále jsou v něm obsaženy biogenní aminy aminokyselin, polypeptidy a enzymy. Bolest způsobují biogenní aminy, které přenášejí nervový vzruch. Podílejí se také na rozvoji šokové reakce, odpovědný je za to zejména histamin, který rozšiřuje cévy. Otok okolo místa vosího píchnutí mají na svědomí polypeptidy - kinin a mastoparany.

Doporučujeme: Rady, jak na vosí hnízdo

Pro alergické reakce na vosí bodnutí jsou ale důležité enzymy. Vyvolají rozpad krevních destiček, takže se vytvoří mikrosraženiny a stěny drobných cévek - kapilár - ztratí soudržnost. Vzniká otok, překrvení a člověk vnímá lokální bolest. Při těžkých případech má postižený zrychlený tep i dech, zmodrá, zvrací nebo dostane průjem.  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Včela vás může zabít, i když jste alergii nikdy neměli

Hubnutí po padesátce: Triky, které pomohou

Pomůže tlačenka na klouby?

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama