Podle nového výzkumu má na příjem potravy a ukládání tuku má velký vliv hladina serotoninu. Serotonin funguje v organismu jako chemický posel mezi nervovými buňkami. Ovlivňuje také náladu i chuť k jídlu, ale rovněž určuje, co tělo se zkonzumovanými kaloriemi udělá.
Vysoká hladina serotoninu obvykle vede k zmenšování tukových zásob, a nízká hladina zas k jejich nárůstu. "Právě to je možná důvodem, proč diety nefungují," upozorňuje doktor Kaveh Ashrafi z Kalifornské university.

Nová kanadská studie zase zjistila, že se tloustne z přemýšlení. Lidé jedí víc, když jsou intelektuálně aktivní, než když duševně zahálejí.
Lékaři to připisují stresu vznikajícímu při přemýšlení a domnívají se, že v důsledku toho si organismus říká o potravu, aby doplnil cukr, hlavní zdroj energie pro mozek. Jeho buňky spotřebují dvojnásobné množství cukru než buňky ostatních orgánů.

Zatímco stále častěji se vyskytující vedra naši chuť na jídlo podprahově brzdí a tělo kromě toho pocením spaluje více energie, uměle podchlazené prostory klimatizací v nás vyvolávají pocit hladu a nutí nás jíst.

"Bylo též prokázáno, že prudké teplotní rozdíly zvyšují potřebu se najíst," doplňuje profesor Vincent Black z Institutu pro vliv změn teplot na zdraví člověka v Miami.

Na základě rozsáhlého výzkumu expertů z Harvardovy univerzity a UCLA v San Diegu, mapujícího téměř 12 tisíc lidí, se ukázalo, že je-li jeden z manželů obézní, zvýší se riziko obezity u druhého o třicet sedm procent. U sourozenců je to čtyřicet procent. Tyto výsledky by mluvily spíše pro vliv genetických faktorů a způsobu stravovaní. Argument však selhává u kamarádů. Tam je shoda nejvyšší - dokonce padesát sedm procent. U nejlepších přátel se riziko zvýší až třikrát.

Jde totiž o životní styl. Trendu přibývání na váze se totiž jen těžko odolává, špatné příklady táhnou.

Nejčastěji používané sladidlo aspartam je nejen zdraví škodlivé, ale dokonce podporuje ukládání tuků v těle. Také ostattní náhražky cukru jako je sacharin nebo aspartam sice ušetří kalorie, ale o to dříve se dostaví pocit hladu.

Vědci z Kalifornské univerzity vypracovali obsáhlou metastudii, z níž vyplývá, že diety prostě nefungují a dokonce představují vážné životní riziko. Více než dvě třetiny lidí shozená kila zase přiberou. Diety také zvyšují pravděpodobnost infarktu, mrtvice a cukrovky. Navíc většina "dietářů" skončí tlustší, než byli na začátku.
Přehled nejmenuje žádný konkrétní dietní plán, ale zahrnuje nejpopulárnější diety posledních let: nízkouhlovodanouvou, vysokoproteinovou (Atkinsovu) a dietu podle glykemického indexu, která je bohatá na pomalu spalované uhlovodany z celozrnných potravin.