reklama

Automaty ve školách: Není lepší svačina z domova?

SAtát chce dětem zajisti zdravější jídlo ve škole. Neměli by se starat ale spíš rodiče?

Foto: Isifa/Thinkstock

Cola a sladká tyčinka ke svačině ze školního automatu, zlý sen odborníků na správné stravování, už bude minulostí. Je to jedině dobře. Ale co si vlastně děti budou moci koupit?

Zákon o zákazu prodeje nezdravých potravin a nápojů ve školách platí od loňského září, ale teprve teď v únoru má být schválena vyhláška, která by vyjmenovala povolený sortiment. Pak bude následovat několikaměsíční přechodné období, aby se školy i dodavatelé mohli podmínkám přizpůsobit.

Poptávka určuje nabídku. Nebo ne?

Podle návrhu by měla být zakázána umělá sladidla a kofeinové, iontové a energetické nápoje. Obložené bagety se budou muset obejít bez majonézy, dresinků, hořčice i kečupu. Zádrhel ale představují mléčné výrobky.

Chystanou vyhlášku totiž napadají jejich výrobci. Nelíbí se jim, jak vymezuje maximální možné množství tuků a cukrů, které v nich smějí být obsaženy. Tvrdí, že vyrobit dobré potraviny podle této vyhlášky je někdy téměř nemožné.

Doporučujeme: Proč je v roce 2015 těžší zhubnout než před 30 lety

Přitom návrh neomezuje jogurty a mléko, ale přeslazené potraviny, které se snaží jejich výrobci vydávat za zdravé, ale přitom evidentně nejsou. Často jsou označeny za ovocné, i když je tam ovoce pouze stopové množství, ale zato obsahují barviva, éčka, cukry na dohnání chuti apod.

Cukry do škol!

Výrobci totiž dobře vědí, kolik jejich produktů by už dál neobstálo. I když je navrhovaná hranice dost velkorysá - 7 g přidaných cukrů na 100 g/100 ml výrobku - v praxi to znamená, že neprojde třeba tvarohový Pribináček nebo smetanové krémy typu Bobík a Lipánek. Paradoxně ne kvůli obsahu tuků (ty nejsou u těchto výrobků limitovány), ale právě pro vyšší obsah přidaných cukrů.

Takové výrobky jsou ovšem zařazené i do programu Mléko do škol - právě i včetně těch nadměrně tučných. Jeden nápoj obsahuje třeba až sedm kostek cukru! Při nedávném testu z 20 ochucených a jogurtových mlék vyhovělo požadavkům správné výživy pouhých pět výrobků. Výsledky testu najdete ZDE.

Buď - a nebo

Zástupcům potravinářské komory se návrh nelíbí. Tvrdí, že pokud dojde k omezení, bude mít snaha o zdravější jídelníček dětí ve školách opačné důsledky. "Zároveň se domníváme, že u mléčných výrobků v důsledku navrhovaných opatření by mohlo dojít k opačnému efektu, než jaký požaduje předkladatel, tedy ke zhoršení stavu výživy u dětí, protože většina výrobků navrhované limity nesplní," uvádí mluvčí komory Dana Večeřová.

Jinými slovy, že děti mléčné výrobky oželí. "Myslíme si, že prospěšnost mléka a mléčných výrobků nemůže být prezentována za cenu takto vysokého obsahu přidaných cukrů," argumentuje však občanská iniciativa Skutečně zdravá škola.

Kde je pravda?

Na tuto otázku odpovídá fakt, že děti si mohou nesprávné potraviny snadno obstarat jinde. Zvlášť ty starší - vyhláška se totiž bude vztahovat i na střední a vyšší odborné školy. Je tedy lepší, aby automaty nabízely jen omezený sortiment skutečně zdravých věcí, které malí zákazníci ani nebudou kupovat, nebo je něco lepší než nic?

Přečtěte si: Test: Mléko do škol se pro děti nehodí. Ani pro dospělé

Obdobné problémy existují i ve školních jídelnách. Děti na zdravé jídlo moc neslyší, buď na oběd vůbec nejdou, nebo ho půlka putuje do koše. Vaří se tedy spíš hezky postaru. I to by se mělo v dohledné době změnit. Slouží k tomu vznik Rádce školní jídelny.

Odpovědnost leží na rodičích

Z něho školy vyčtou, že je lepší vepřové maso na jídelníček dávat jen čtyřikrát do měsíce. Místo toho mají více vařit z hovězího, které dětem pomůže od nedostatku železa. Omezení vepřového je kvůli jeho tučnosti. Drůbeží maso s kůží ale může být tučnější než libové vepřové, uvádí se v něm například. 

Odborníci ze Státního zdravotního ústavu, který je autorem příručky, navíc vyhlásili nulovou toleranci uzeninám. Jsou prostě příliš slané. "Příjem soli je u českých dětí o 400 až 600 procent vyšší, než by měl být dle doporučení Světové zdravotnické organizace," stojí v rádci.

Jenže české děti dostávají v mateřských školách 60 procent denní stravy, v základních už jen 30 procent. Důležité tedy je, aby se pestře a zdravě naučily děti jíst hlavně doma. A to už je odpovědnost, kterou z rodičů nikdo nesejme. Už vůbec to nemůže být školní automat.  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co se děje s tělem, když přestanete jíst maso?

6 věcí o mozku, které vědci zjistili v roce 2015

Hrůzami opředená prohlídka: Co se děje při koloskopii?

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama