Existuje přenos vzpomínek? Vědci připouští, že ano
Lidé si často vzpomínají na věci, které se staly dávno před jejich narozením. Tuto možnost teď už připouští i věda. Prokázáno!
Lidé si často vzpomínají na věci, které se staly dávno před jejich narozením. Jak je to možné? Vědci nad těmito úkazy dosud jen nevěřícně kroutili hlavou. Nový výzkum naznačuje, že se nejspíš opět mýlili.
Výzkum Emoryovy univerzity v americké Atlantě prokázal, že vzpomínky se mohou přenášet na další generace prostřednictvím genetických spínačů, které jsou obsaženy v genech zárodečné DNA.
Zkušenost se přece jen dá přenášet
"Naše výsledky nám umožnily posoudit, jaký vliv mají zkušenosti rodičů před početím potomka na strukturu a funkci nervového systému následných generací," uvedl doktor Brian Dias z psychiatrického oddělení univerzity, která patří k předním světovým výzkumným centrům.
Doporučujeme: Téma: Mozek
Podle suchého pohledu vědy se zatím tvrdilo, že informace, názory a postoje mohou rodiče předat svým dětem pouze vysvětlením a poučením. Nebo si na ně potomci musí přijít sami. Přesně podle hesla, že zkušenost je nepřenosná. Výzkum, zveřejněný v odborném časopise Nature Neuroscience, však prokazuje opak.
Proč se bát pavouků?
Zkoumané myši totiž byly schopné předat naučené znalosti se stresujícím zážitkem na další generaci. Vědci tvrdí, že stejný mechanismus může být i zdrojem fobií u lidí.
Nejspíš se totiž jedná o součást zděděného obranného mechanismu. Třeba zdánlivě nepochopitelný strach z pavouků může být následkem střetu předků s tímto živočišným druhem, který pro ně byl děsivý a nebezpečný.
Výzkumníci učili myši bát se vůně třešňového květu pomocí mírných elektrických šoků. Nové generace těchto myší se ho děsily také, i když žádné šoky nedostávaly. "Špatnou zkušenost" v podobě děsu z třešňových květů prokazovaly i další linie potomků.
Naprogramujte si dítě
Mozky myší, naučených strachu z dané vůně, pak obsahovaly strukturální změny v oblastech, kde se rozlišují pachy. Jde o důkaz, že zkušenosti se nějakým způsobem přenášejí z mozku do genomu. Předpokládá se, že přenos mohou spouštět i jiné vjemy, než je čich.
Iracionální obavy a fobie u lidí tak nalezly své vysvětlení. Nové studie navíc ukazují, že u laboratorních zvířat určité programování genů probíhá i po narození potomků - prostřednictvím mateřského mléka.
Další výzkum nedávno také ukázal, že vlastnosti dítěte v genetické rovině spoluurčuje i pobyt embrya v děloze náhradní matky!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Pamatuji si na život v děloze! Je to vůbec možné? Ano!
Antikoncepce působí na mozek: Ničí paměť
Máte depresi? Víme, jak z ní vytěžit maximum
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
