reklama

Dítě počaté po smrti otce: Boj o zmrazené sperma končí

Otcem po smrti? Stává se to, ale pokud jde o i početí po smrti budoucího otce, vyvstávají nečekané otázky. Třeba to,kdy "uskladněné" pohlavní buňky zničit.

Foto: Thinkstock

Otcem po smrti? Stává se to, ale pokud jde o i početí po smrti budoucího otce, vyvstávají nečekané otázky. Třeba to, kdy je možné "uskladněné" pohlavní buňky zničit.... 

V březnu 2014 musel až britský Nejvyšší soud zasáhnout do poněkud bizarního sporu o zmrazené sperma. V soudním líčení proti sobě stály mladá vdova a Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA). Kdo vyhrál? A co je v tomto případě vlastně opravdovou "výhrou"?

Předčasný skon manžela

Hlavní aktérkou sporu je osmadvacetiletá Beth Warrenová, jejíž manžel si před zahájením onkologické léčby nechal zmrazit sperma. Beth žila se svým manželem ještě před svatbou osm let. Šest týdnů předtím, než muž podlehl svému onkologickému onemocnění, se pár nechal sezdat. Zároveň se novomanželé dohodli, že Beth může použít manželovo sperma i po jeho skonu.

Doporučujeme: Téma: Umělé oplodnění

Problém však nastal po manželově úmrtí. Beth sice nic nebrání použít sperma pro umělé oplodnění, ale zádrhel je, kde sperma uskladnit. Oficiálně měla totiž Beth dovoleno uchovat vzorek do března roku 2015. To však znamená relativně málo času pro podstoupení umělého oplodnění až do úspěšného porodu a navíc to znamená možnost pouze jednoho dítěte. Z toho důvodu se Beth obrátila na soud s požadavkem na uskladnění až do dubna roku 2023.

Co na to říká státní autorita?

Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA) nechtěl prodloužení doby uskladnění dovolit. Hlavním důvodem byl etický pohled na věc i pro budoucí případy. Přestože HFEA vyjádřil sympatie s paní Beth Warrenovou, vyslovil obavy z dalších možných soudních sporů, které by mohly následovat.

V případě Beth Warrenové bylo sice přání manžela zcela jasně potvrzeno a je nepochybné, že si výslovně přál, aby jeho žena mohla se spermatem dále nakládat a pokusit se otěhotnět, ve většině případů to však tak jasné není. U řady pacientů není přání zemřelého věrohodně doloženo a to je moment, kdy vyvstávají etické pochyby. Z toho důvodu se v tomto prvním modelovém případě HFEA obával pozitivního rozsudku.

Verdikt: osm let na otěhotnění navíc

Soudní spor se táhl celé dva roky a dostal se až k britskému nejvyššímu soudu. Ten dal nakonec za pravdu Beth Warrenové, a schválil tak její požadavek na prodloužení skladování do roku 2023. HFEA sice měl ještě možnost se proti rozsudku odvolat, ale nakonec po této možnosti nesáhl. Spor tak končí vítězstvím pro mladou vdovu.

Toto je jistě dobrá zpráva pro pacienty v obdobných situacích. Nicméně celá kauza v sobě skrývá více etických otázek než jen těch řešených před soudním dvorem. Není lehké učinit rozhodnutí přivést na svět dítě, které nedostane šanci poznat svého otce. V tomto případě rozhodl soud, jak se však budou vyvíjet další případy? Přestože se jednalo o první případ tohoto typu, lze v budoucnosti očekávat obdobné situace.

(bak)

více na uLékaře

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Skutečný příběh Kristýny:  Umělé oplodnění? Už nikdy!

Bulka v prsu: A co teď? Hlavně nepanikařit

Vlastní bazén: Místo luxusu zničené zdraví

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama