Uříznout hlavu a zase přišít: Je to možné?
Hlava na cizím těle, nebo tělo s cizí hlavou? Kdo je dárce a kdo příjemce? Transplantace hlavy je děsivá představa.
Uříznout hlavu a znovu ji přišít k tělu jiného člověka... Scéna z béčkového hororu nebo totální sci-fi se má stát do dvou let skutečností.
Transplantaci hlavy plánuje italský neurolog Sergio Canavero z Turína už na rok 2017. Cílem má být zachraňovat životy smrtelně nemocných nebo fatálně zraněných pacientů a dát jim doslova nové tělo. V jeho popisu postupu, jak lidskou hlavu oddělit a pak ji přišít k tělu zdravého dárce, to vypadá jako snadná práce...
Rychlý přesný řez
Nejdřív je samozřejmě potřeba hlavu odříznout: Důležité jsou nástroje: speciální diamantová mikropilka nebo nano-nůž s tenkou vrstvou nitridu křemičitého. Řez musí být rychlý, tenký a přesný, aby se předešlo poškození tkání - právě to bývá nejhorší komplikací při úrazech, takže se například mícha už pak nedá spojit.
Doporučujeme: Pitva už není povinná. Orgány si smíte nechat
Oběma tělům, už podchlazeným na 10 stupňů, se nejdřív naříznou měkké tkáně a cévy se napojí na mimotělní oběh. Následuje rychlá akce přeříznutí páteře a už můžete postoupit dál: spojit míchu oddělené hlavy a těla dárce. Na to chce doktor Canavero použít například polymer polyethylenglykol a kmenové buňky. Musí dojít ke spojení dostatečného počtu neuritů (výběžky na nervových buňkách - neuronech) s jejich protějšky.
Co všechno mozek zvládne
"Podle všeho dojde k propojení malé části z nich, jen asi 10 až 15 %, ale i to by mělo stačit ke zotavení, když zvážíme plasticitu (schopnost regenerace a převzetí funkce jinými okrsky, pozn. red.) zraněného centrálního nervového systému," uvádí italský lékař ve studii, zveřejněné v časopise Surgical Neurology International, který vyvolal poprask i mimo vědecké kruhy.
Pak už se "jen" napojí žíly, tepny, svaly a kůže. Pacient pak zůstane určitou dobu v řízeném kómatu, během něhož se mu bude různými způsoby podporovat hojení a regenerace tkání. K tomu poslouží také elektrostimulace napojených nervů. Samozřejmě bude nutné podávat léky na potlačení imunity jako u každé transplantace. obvykle celoživotně, aby nedošlo k odmítnutí transplantované části.
Krok do neznáma
Až pacienta po několika týdnech probudí z umělého kómatu, bude ho čekat dlouhodobá rehabilitace - možná roky, než se vytvoří a obnoví nervové propojení. Jak ale bude fungovat "vyměněné tělo", které by mohly poskytnout oběti střelných zranění hlavy či nemocní, kteří nevykazují žádnou mozkovou aktivitu, však jasné dosud není.
Doktor Canavero není první ani jediný, kdo přišel s těmito postupy hodnými monstra doktora Frankensteina. Dvouhlaví psi, myši a opice už spatřili (ano, leccos na těchto kreaturách skutečně fungovalo) světlo laboratoří v USA. bývalém Sovětském svazu, Japonsku a samozřejmě v Číně. V současné době se rozpracování podobného postupu na lidském pacientovi věnují na univerzitě v čínském Harbinu.
Kam to povede?
Po průlomových operacích chirurga českého původu Bohdana Pomahače v Bostonu (přenos obličeje a rukou příprava na transplantaci nohou) by se tak začala psát další kapitola vědy o možnostech vylepšování lidského těla.
To ale neznamená, že tato vize vzbuzuje nadšení. Naopak mnoho odborníků varuje před jejími etickými následky, které mohou být nedozírné. Doktor Canavera proto čeká, jak jeho představy přijme veřejnost. "Pokud společnost takový zákrok nechce, pak jej neprovedu. Pokud jej však nebudou chtít jen v Evropě a USA, tak s tím půjdu jinam," naznačuje své odhodlání, z něhož mrazí v zádech. Představa, že se tak kontroverzní zákroky budou provádět mimo vyspělý svět, bez kontroly a možná bez jakékoli morální zodpovědnosti, je znepokojující.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Matka slyšela po 18 letech tlukot srdce zesnulého syna
12 zlozvyků, které z vás postupně udělají blázna
10 věcí, kterými škodíte svým ledvinám. Je to i voda!
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
