Vstávání je proti přírodě
Vstáváte rádi? Vědci tvrdí, že po probuzení je lidský mozek takřka k ničemu. Dejte si pozor na své výkony.
Pověstní skřivani, ohromující své okolí aktivitou od chvíle, kdy otevřou oči, spíš klamou tělem. Po probuzení je člověk téměř "nepoužitelný".
Podle zjištění vědců z University of Colorado totiž bezprostředně po probuzení je lidský mozek prakticky v útlumu. Jeho kondice je horší než po dlouhodobém, např. 24hodinovém bdění, a dokonce ještě horší než v opilosti.
"Spíme" i po probuzení
Člověk by neměl raději několik minut po probuzení nic dělat, záhy po probuzení má horší schopnost vnímání a krátkodobé paměti. Zasaženy jsou zároveň i matematické dovednosti a kognitivní funkce. To znamená, že nejen příliš nemyslíme, ale máme zhoršenou koordinaci končetin a celého těla i orientaci v prostoru.
Nejvíce přitom trpí logické myšlení, které se regeneruje zhruba až po prvních třech minutách. Vedoucí výzkumného týmu Kenneth Wright v článku zveřejněném v Journal of American Medical Association tento stav přirovnal k projevům silného alkoholického opojení.
Dvě kritické hodiny
Nejhorší stav je tři minuty po probuzení a dalších deset minut je organismus stále ještě v citelném útlumu. Dopady vysledovali lékaři i dvě hodiny po probuzení! Nikdo z "testovaných" lidí přitom netrpěl poruchami spánku, nepil alkohol, kávu, nekouřili ani nebral drogy.
Tato zjištění mohou být podle odborníků důležitá například pro lidi, kteří pracující na nočních službách a brzy po probuzení jsou nuceni podávat patřičné výkony. Pro nás, normální studenty a pracující, to znamená především to, že bychom měli vstát včas a nechat si dost dlouhou dobu na to, abychom se uvedli do provozu.
Skřivan, nebo sova?
Někdo se po probuzení "dá dohromady" dřív, někdo se ještě celé dopoledne "motá" jako praštěný. Lidé si zvykli dělit se podle tohoto klíče na skřivany a sovy. Skřivani trpí, pokud musí "ponocovat" ještě po večerníčku, a sovy zase nedokážou fungovat brzy ráno. A obvykle to nemá vůbec nic společného s tím, kolik hodin předtím prospali.
Odborníci na chronologii, což je vědecká disciplína zabývající se lidskými biorytmy, přitom tvrdí, že ignorování přirozeného biorytmu může u člověka vyústit v depresi, neurózu, trávicí problémy či srdeční nebo cévní příhodu.
Vnitřní hodiny člověka vycházejí ze čtyřiadvacetihodinového rytmu. Řídí se jimi veškeré pochody v těle, ovlivňují soustředění a vnímání, stejně jako fyzickou a duševní kondici.
ČÍM TO JE?
Některé části mozku se zřejmě podle vědeckých zjištění "budí" pomaleji. Týká se to i oblasti kůry čelních laloků. Právě tam jsou centra důležitá pro řešení problémů, celkového myšlení i centrum emocí.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
