Dovolená všechno zhorší. Proč jsme po létě unavení?

Nádherné slunečné počasí - a deprese? Nikoli přesto, ale právě proto! Důvodů je několik. Najdete mezi nimi i ten váš?

Psychologové si už určitou dobu všímají, že "deprese" neboli depky - jak obecně nazýváme zhoršení nálady a vcelku bezdůvodný smutek - se často vyskytují  i mimo předpokládané období hlubokého podzimu a časného jara, kdy je odůvodňujeme nedostatkem slunečního svitu.

Pořád v poklusu

Jeden z důvodů může nastat, pokud dovolená byla příliš krátká. Opravdu jen minimum lidí si může vzít dovolenou tak, jak nám doporučují odborníci: vcelku na nejméně dva, ale ideálně tři týdny, kdy se v prvních dnech zklidníme, v pohodě odjedeme na vytoužené místo odpočinku a následně se beze spěchu stačíme ještě připravit na přechod k běžnému režimu, než se doopravdy vrátíme k pracovním povinnostem.

Skutečnost pak vypadá spíš tak, že si volno trháme na krátké úseky, které jsou z obou stran obloženy hektickou činností, abychom všechno stihli předem a dohnali potom. A za těch pár dní mezi tím náš organismus jednoduše nestihne "vypnout". Výsledek? Po létě jsme ještě unavenější než před ním.

Nám slunce nesvítí

Současné krásné počasí může také mnoha lidem bolestně připomínat, jak jim letošní volno propršelo. A ke všemu teď nemají šanci si pravé "indiánské" léto užít a další volno je čeká až za dlouho. Studie na dvou tisících osobách zjistila, že 57 % lidí propadá za hezkého počasí při práci depresím.

Nejohroženější jsou přitom ženy a mladí lidé. Britský psycholog Rob Yeung vysvětluje, že k depresi může dojít, pokud venku svítí slunce, ale člověk ho nemůže zakusit na vlastní kůži. 

Přitom je známé, jak nedostatek slunečního záření ovlivňuje chemické procesy v mozku, spánkový cyklus a náladu.

Prázdno v duši

Dalším problémem může být syndrom nesplněného očekávání. Projeví se tak stejný fenomén, který znají psychologové z povánočního období: příjemné chvíle znenadání zhořknou.  

Do dovolené s partnerem, s rodinou, s dětmi vkládáme velké naděje, že se nám podaří prožít vše, na co v běžném provozu není čas. Naděje se však obvykle nesplní, a často dokonce promění v pravý opak. Idyla se nekoná, nezvyk a nutnost řešit nové situace vede ke konfliktům a frustraci.

I vytoužený výlet k mexickým pyramidám nebo na Kilimandžáro nemusí přinést takové uspokojení, jaké jsme čekali. Velmi častou reakcí, kterou slýchají psychologové v ordinacích, je: "Tak jsem tam byl/a. A nic se nezměnilo". Potvrzuje se tak, že nové zážitky prázdnotu v duši nezaplní.

Co nás čeká?

Bez ohledu na to, že cílem má být  hlavně odpočinek a nabrání sil, představuje dovolená pro organismus stres a zvýšenou zátěž. Je to prostě změna prostředí, na kterou se musíme nějak připravit a které se musíme tělesně i duševně přizpůsobovat.  

Zmíněné "trhané" volno v krátkých časových úsecích klade velké nároky na adaptaci organismu, zvlášť pokud je spojeno s delšími cestovními přesuny. A dopad jet-lagu neboli pásmové nemoci se nemusí projevit jen při cestě za oceán. K rozhození organismu stačí mnohem menší časový posun. Čím častěji se mu vystavujeme, tím víc tělo zatěžujeme.  

Každé vybočení z běžného rytmu, i to příjemné, znamená zátěž i pro naši psychiku. Zvlášť, pokud se po dovolené vracíme do nečitelného pracovního (ale i jiného prostředí), kde se v hlavním pracovním období roku na nás chystá kdo ví co.

Anketa

Kolik týdnů dovolené si vezmete od června do konce září?

 

Centrum.cz | Atlas.cz 1999 – 2014 © centrum holdings O nás | Všechny služby | Volná místa | Reklama | Propagace podnikání | Všeobecné podmínky | Cookies | Nápověda

Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.