Po dovolené: Jak se nenechat semlít v práci
Dovolená jakoby ani nebyla, i když jste se vrátili před pár dny. Už to na vás zase všechno padá a vy se hroutíte pod tíhou úkolů. Řekněte stop a braňte se!
Dovolená jakoby ani nebyla, i když jste se vrátili před pár dny. Už to na vás zase všechno padá a vy se hroutíte pod tíhou úkolů. Řekněte stop a braňte se.
Stres se stává synonymem pro náš každodenní pracovní stav. To však může mít velmi neblahé důsledky, zejména zdravotní. Věda považuje za prokázané, že stres má své fyzické důsledky a je významným faktorem rizika propuknutí chorob od běžných infekcí až doslova po rakovinu.
Vnímáte svoje tělo?
"Mezi nejčastější stresové problémy lidí v zaměstnání patří např. konfliktní vztahy s kolegy a nadřízenými i podřízenými, změna práce, zklamání z nepovýšení, ale i rychlý kariérní růst, obsah práce nevyužívající potenciál či naopak tlak na vysoký pracovní výkon, dlouhodobé nečerpání dovolené a řada dalších faktorů," upozorňuje analytička vzdělávání Kateřina Pavlíková.
Doporučujeme: Téma: Stres
Právě po dovolené je dobré se reálně zamyslet a nastavit si nová pravidla, abychom nevklouzli zase do starých kolejí. Soustřeďte se na vlastní tělo, prožívání i chování. Jak v běžném životě postupovat, abychom se nenechali prací úplně semlít? Kateřina Pavlíková doporučuje 8 jednoduchých zásad: :
- Stanovte si priority
- Zamyslete se nad stresory
- Mějte na paměti, že nikdo není dokonalý
- Posilněte sebevědomí
- Cvičte a relaxujte
- Dělejte si radost
- Nebuďte sami
- V případě potřeby využijte profesionální pomoc
Kde je hranice?
Kdy by tedy měl člověk zpozornět, a jak pozná, že s ním něco v tomto smyslu není v pořádku? "Mezi tělesné příznaky tak patří např. bušení srdce, svalové napětí, bolesti břicha a hlavy, podrážděnost, únava, změny nálady atd., které mají vliv na naše chování. Může se projevit například v nerozhodnosti, nemocnosti a časté absenci, snížení výkonu, zvýšení konzumace alkoholu, cigaret, léků. Proto je vždy dobré v míře sledovat vlastní projevy, zkusit rozklíčovat stresující situace a zároveň nezapomínat, že určitá míra stresu je jistě žádoucí," popisuje Kateřina Pavlíková, analytička vzdělávání z útvaru Rozvoj zaměstnanců ČSOB.
Často se mluví o profesním či pracovním vyhoření. To však nepřichází ráz naráz. Jak poznamenává Kateřina Pavlíková, aby něco mohlo vyhořet, musí to nejprve hořet. To je klasická metafora vymezující syndrom vyhoření. Ten tak může postihnout zejména lidi s vysokým výkonem, nadšením, zapálením, kteří v své práci naráží na nepřekonatelné bariéry. Nejčastější chybou, kterou může člověk přitom udělat, je podceňování varovných signálů.
Život je i o něčem jiném
Zásadní vliv má také to, jak si rozdělíme svůj čas mezi práci, rodinu a svůj vlastní volný čas. I svůj volný čas můžete samozřejmě trávit i s kolegy, a přitom se můžete bavit i o práci. Některé problémy se snáze řeší v neformálních situacích, ale i zde platí - všeho s mírou.
Existuje ale nějaký ideální poměr? Podle Kateřiny Pavlíkové nejde o hledání ideálu: "Je jistě dobré vymezit si čas na práci, kdy se člověk nemusí soustředit na záležitosti své rodiny. Stejné je to i naopak. Když jsem s rodinou, nevěnuji se práci. Dobré samozřejmě je, když je práce mým koníčkem a dokážu v ní najít zalíbení a aktivity, které mne baví a na které se těším. Vymezení volného času je velmi individuální, záleží na potřebě a možnostech každého z nás."
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Syndrom vyhoření: Netýká se už i vás?
Lenost není hřích. Válejte se a nedělejte nic
Získejte 3 měsíce příjemného života. PMS se dá porazit
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
